3.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 99/64

—

s ohledem na hodnotící dokument Komise ze dne 7. května 2010 nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropské radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001), na které navázalo sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. listopadu 2008 nazvané „Druhý strategický přezkum energetické politiky – akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“ a související dokumenty (KOM(2008)0781),

—

s ohledem na své usnesení ze dne ze dne 3. února 2009 týkající se druhého strategického přezkumu energetické politiky (1),

—

s ohledem na třetí energetický balíček, který sestává z nařízení (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, nařízení (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, nařízení (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005, směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (směrnice o elektřině či SE) a směrnice 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (SZ) a o zrušení směrnice 2003/55/ES (směrnice o zemním plynu či SZP) (2),

—

s ohledem na integrovaný balíček EU týkající se energie a změny klimatu, který se skládá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006, jakož i rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 na téma „Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“ (4),

—

s ohledem na Smlouvu o energetické chartě (SECH) ze dne 17. prosince 1994, která stanovuje právní rámec pro mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky, společně s návrhem protokolu o tranzitu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Evropský program oživení energetiky) (5),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. května 2010 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení: finanční pomoc Společenství pro projekty v oblasti energetiky (změna nařízení (ES) č. 663/2009) (KOM(2010)0283),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2009 nazvané „Investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET)“ (KOM(2009)0519) a s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o investování do vývoje nízkouhlíkových technologií (plán SET) (6),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. května 2010 o provádění programu transevropských energetických sítí v období 2007–2009 (KOM(2010)0203),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES, který předložila Komise (KOM(2009)0363) (Vidal-Quadrasova zpráva),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

—

s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 25. června 2010 o pokroku dosaženém v opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury (KOM(2010)0330),

—

s ohledem na návrh závěrů Rady ze dne 21. května 2010 s názvem „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“ (7),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (směrnice o energetických službách) (8),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/62/EHS (směrnice CHP) (9),

—

s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0313/2010),

A.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva je mezníkem nového období Unie, které vyžaduje, abychom uzpůsobili naše cíle a strategie i rozpočet EU s cílem tuto smlouvu plně uplatňovat,

B.

vzhledem k tomu, že zvláštní kapitola o energetice zařazená do Lisabonské smlouvy nyní vytváří pevný právní základ pro provádění iniciativ v oblasti energetiky, které jsou založeny na udržitelnosti, zabezpečení dodávek, propojení sítí a solidaritě,

C.

vzhledem k tomu, že se Unie potýká s problémem odkládaného či neúplného uplatňování právních předpisů v oblasti energetiky a s nedostatkem koordinovaných energetických strategií, což si žádá silné vedení ze strany Komise s cílem tyto nedostatky překonat a zároveň zřetelný a přesvědčivý projev odhodlání a podpory ze strany členských států,

D.

vzhledem k tomu, že Evropa je stále závislejší na dovozu zdrojů energie z třetích zemí, zejména pokud jde o fosilní paliva, přičemž obzvláště vysoká je její závislost na ropě, která bude v budoucnu nadále vzrůstat, a proto je nutné, aby energetická politika EU měla mezinárodní rozměr;

E.

vzhledem k tomu, že životní úroveň a hospodářská konkurenceschopnost závisí na ceně a dostupnosti energií,

F.

vzhledem k tomu, že energetická politika EU by měla napomoci splnění závazku EU snížit emise skleníkových plynů,

G.

vzhledem k tomu, že v příštím desetiletí bude zapotřebí značných investic do oblasti energetiky, a to zejména do nových elektráren, propojení a sítí, a vzhledem k tomu, že by s ohledem na skutečnost, že tyto investice budou ovlivňovat skladbu zdrojů energie v průběhu ještě delšího období, měla být přijata opatření, jež by zajistila, že tyto investice umožní přechod na udržitelné hospodářství; vzhledem k tomu, že si tato skutečnost vyžádá další diverzifikaci finančních nástrojů či případně novou regulaci trhu, zejména v regionech, které jsou z energetického hlediska nejizolovanější,

H.

vzhledem k tomu, že EU27 disponuje významnými zdroji biomasy na výrobu značného množství biopaliv druhé generace,

I.

vzhledem k tomu, že uhlí bude i nadále významným primárním zdrojem energetických dodávek pro veřejnost a hospodářství,

J.

vzhledem k tomu, že investice do odvětví energetiky jsou velice náročné z hlediska kapitálu a že je třeba vytvořit stabilní dlouhodobý regulační rámec, který umožní společnostem, aby činily rozhodnutí správná z environmentálního i ekonomického hlediska, a vzhledem k tomu, že by tento krok v žádném případě neměl vést k narušení hospodářské soutěže,

K.

vzhledem k tomu, že ambiciózní dlouhodobý cíl EU v oblasti snižování emisí by měl být stanoven v rámci celosvětové dohody o změně klimatu, aby bylo možné maximalizovat pozitivní přínos EU k mezinárodním vyjednáváním a na co nejnižší míru omezit rizika úniku uhlíku a ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu,

L.

vzhledem k tomu, že energetická síťová infrastruktura musí být financována především ze sazeb za energii; vzhledem ale k tomu, že financování a podpora ze strany EU by však také mohly být zapotřebí v případech, kdy trhy samy o sobě nejsou schopny tyto investice financovat, a to s cílem zřídit řádně fungující sítě a otevřít evropské trhy s energií, zejména v nejméně rozvinutých regionech,

M.

vzhledem k tomu, že hospodářský pokles, který následoval po finanční krizi, pozdržel investice do energetického odvětví; vzhledem ale k tomu, že uvedená krize může být také příležitostí reformovat Evropu,

N.

vzhledem k tomu, že udržitelná a dynamická ekonomika by měla usilovat o oddělení hospodářského růstu od spotřeby energie, především na základě zvýšení energetické účinnosti na výrobní jednotku,

O.

vzhledem k tomu, že Komise rovněž prohlásila, že hodlá v roce 2009 vyhodnotit celkovou situaci ohledně zkapalněného zemního plynu, aby zjistila případné problémy a mohla navrhnout akční plán pro tuto oblast,

1.

vítá hodnotící dokument Komise nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“ jakožto první krok k ucelené politice EU v oblasti energetiky v rámci strategie EU pro rok 2020;

2.

domnívá se, že jakákoli budoucí strategie by měla usilovat o splnění hlavních cílů Lisabonské smlouvy v oblasti jednotného trhu s energií, zabezpečení dodávek, energetické účinnosti a úspor, dále o rozvoj nových a obnovitelných forem energie a o podporu energetických sítí; navíc by měla přispívat k dostupným cenám energií ve prospěch všech spotřebitelů, posílení energie z obnovitelných zdrojů v rámci udržitelné výroby energie a k rozvoji propojených, integrovaných, interoperabilních a inteligentních energetických sítí; dále by měla vést ke snížení závislosti na dovozu energie a ke zvýšení domácí energetické produkce, a to při zachování konkurenceschopnosti a růstu průmyslu a snížení emisí skleníkových plynů;

3.

zdůrazňuje, že navrhovaná strategie by měla být prováděna zejména v duchu solidarity a odpovědnosti vycházející z toho, že žádný členský stát nemůže zůstat pozadu či izolován a že všechny členské státy učiní opatření, která zajistí vzájemné zabezpečení Unie; zdůrazňuje, jak je důležité, že do Smlouvy byla začleněna zvláštní kapitola o energii (článek 194 SFEU), která zajistí pevný právní základ pro činnost Unie založenou na metodě Společenství;

4.

zdůrazňuje, že Unie potřebuje dlouhodobou vizi účinné a udržitelné energetické politiky pro období do roku 2050, jejíž směr by byl určován dlouhodobým cílem pro snížení emisí a jež by byla doplňována přesnými a komplexními krátko a střednědobými akčními plány, které by jí napomáhaly směřovat k daným cílům;

5.

vyzývá k vypracování plánu na vytvoření evropského energetického společenství, jehož součástí by byla intenzivní spolupráce na energetických sítích a evropské financování nových energetických technologií; je toho názoru, že by evropské energetické společenství mělo, aniž by bylo v první fázi nutné jakkoli měnit Lisabonskou smlouvu, překonat roztříštěnost evropské energetické politiky a dát Unii velkou váhu v mezinárodních energetických vztazích;

6.

zdůrazňuje, že dokončení evropského vnitřního trhu s energií je nezbytné pro splnění politických cílů EU; věří, že by mělo být založeno na jasném právním rámci, kdy budou přísně prosazovány právní předpisy a Komise bude připravenější zahájit proti členskému státu řízení pro jejich případné porušení;

7.

klade velký důraz na potřebu plně provést stávající právní předpisy EU v oblasti energetiky a splnit cíle EU v této oblasti; zdůrazňuje, že je ve všech členských státech třeba rychle a správně provést třetí balíček opatření pro oblast energie a balíček opatření pro energetickou účinnost;

8.

vyzývá Komisi, aby zajistila úplné a náležité provádění a transpozici stávajících směrnic týkajících se vnitřního trhu v členských státech a aby v případě nedostatečné reakce ze strany členských států uvážila jako konečné opatření opětovné předložení klíčových ustanovení stávajících směrnic týkajících se vnitřního trhu ve formě nařízení a zajistila tak přímé a úplné uplatňování předpisů v rámci celého jednotného trhu;

9.

zdůrazňuje nutnost zabezpečit dodávky surovin pro výrobu energie v Evropě, a to zejména vypracováním průmyslové politiky, která by podporovala dlouhodobé investice do různých forem výroby elektrické energie v EU;

10.

věří, že úloha regulačních orgánů na trhu s energií a spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, orgány na ochranu hospodářské soutěže a Komisí by měla být posílena, zejména pokud jde o maloobchodní a velkoobchodní trhy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů a evropská síť provozovatelů přenosových soustav budou moci plnit své úkoly efektivně; konstatuje, že ukáží-li se kompetence Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů a evropské sítě provozovatelů přenosových soustav jako nedostatečné pro vytvoření integrovanějšího evropského trhu s energií, bude případně nutné upravit jejich mandáty; vyzývá Komisi a Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, aby vypracovaly návrhy na posílení účasti zainteresovaných stran;

11.

zdůrazňuje potřebu zvýšit transparentnost a zlepšit fungování velkoobchodních trhů s energií ve prospěch spotřebitelů, zejména pokud jde o finanční produkty obchodované na trhu s energií a zřízení účinných intradenních trhů v celé Evropě; vítá v této souvislosti oznámení Komise, že má v úmyslu předložit návrh týkající se transparentnosti a integrity trhů s energií, a vyzývá, aby byl v tomto ohledu vytvořen soudržný regulační rámec;

12.

domnívá se, že spotřebitelé mohou mít prospěch z větší hospodářské soutěže na trhu s energií; zdůrazňuje, že je třeba hospodářskou soutěž podporovat diverzifikací přepravních tras, energetických zdrojů a subjektů činných na evropských trzích a že je důležité podporovat rozvoj nových obchodních modelů;

13.

připomíná šetření Komise v tomto odvětví z roku 2005; žádá, aby druhé šetření v energetickém odvětví bylo zahájeno v roce 2013;

14.

žádá Komisi, aby každoročně uspořádala setkání na nejvyšší úrovni za účasti představitelů výborů národních parlamentů odpovědných za energetické záležitosti, poslanců Evropského parlamentu a zúčastněných stran, jež by se zabývalo politikami a právními předpisy EU v oblasti energetiky a dalšími souvisejícími otázkami s cílem zajistit lepší vzájemné porozumění; dále podporuje myšlenku zvláštního zasedání Evropské rady se zaměřením na významné otázky energetické politiky, které by mělo zohlednit zprávy Evropského parlamentu o energetické strategii na období 2011–2020 a o akčním plánu pro energetickou účinnost;

15.

důrazně upozorňuje, že jakékoli zpoždění ve vývoji moderní a inteligentní elektrické sítě a plynové soustavy napříč EU ohrožuje ambice EU, kterými je dosáhnout do roku 2020 svých energetických a klimatických cílů „20-20-20“ a splnit cíle EU pro rok 2050 schválené hlavami států a předsedy vlád ve snaze posílit zabezpečení energetických dodávek EU; vítá proto, že se energetická strategie zaměřuje na inteligentní a moderní infrastrukturu s cílem vytvořit moderní integrované sítě napříč EU;

16.

zdůrazňuje, že pouze celoevropská energetická síť, která nebude brát zřetel na hranice členských států, umožní dokončení vnitřního trhu s energií; domnívá se, že je naléhavě nutné vypracovat a plně uplatňovat právní předpisy a finanční mechanismy vyplývající ze Smlouvy a sekundárního práva, aby byla bez prodlevy zjednána náprava případné nečinnosti týkající se mezer či nedostatků při zajišťování propojení v rámci transevropské energetické sítě; upozorňuje, že pokud bude zajištěno optimální využívání veškeré energetické produkce v Evropě, sníží se potřeba dovozu;

17.

naléhavě vyzývá členské státy, aby Komisi včas předložily úplné informace požadované nařízením Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 o povinnosti informovat o investičních projektech do energetické infrastruktury, aby bylo možné sestavit přehled potenciálních nedostatků v poptávce a nabídce i překážek pro investice, a to dokud Soudní dvůr nerozhodne o zákonnosti tohoto nařízení, které mělo být přijato postupem spolurozhodování v souladu s článkem 194 Smlouvy;

18.

je přesvědčen, že projekt rozvodné sítě v Severním moři připravovaný Komisí by se spolu s jinými regionálními iniciativami, jako je středomořský okruh a projekt připojení Pobaltí, měl stát jednou ze základních součástí budoucí evropské supersítě; vyzývá členské státy a Komisi, aby vyčlenily zdroje nezbytné na její vybudování;

19.

zdůrazňuje, že desetiletý plán rozvoje sítě (na integraci elektrických a plynových sítí EU) by měl být více přizpůsoben cílům pro rok 2020 a poté prováděn jako metodologický a technologický základ pro nové právní předpisy týkající se energetické infrastruktury; poukazuje na úlohu agentury ACER při monitorování jeho provádění; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné integrovat do evropské energetické sítě energetické ostrovy, a to i lepším propojením plynárenských sítí a zřízením terminálů LNG, což by mělo ukončit tržní izolaci některých členských států a zvýšit zabezpečení dodávek u těch zemí EU, které jsou v současné době nadměrně závislé na několika nečlenských zemích;

20.

zdůrazňuje, že je třeba, aby na straně provozovatelů probíhala komplexnější výměna informací týkajících se řízení rozvodných sítí, má-li se zabránit narušení trhu v důsledku informační asymetrie;

21.

opakuje, že má-li být trh motivován k investicím do výzkumu a vývoje nových energetických technologií, potřebuje regulační rámec; v této souvislosti zdůrazňuje, že je i nadále zapotřebí společného patentu EU;

22.

dále upozorňuje, že je naléhavě třeba rozvíjet a modernizovat distribuční sítě, aby byly schopny pojmout narůstající množství distribuované výroby;

23.

domnívá se, že stávající program transevropských energetických sítí (TEN-E) byl neefektivní a nepřispěl významným způsobem k vytvoření propojení mezi členskými státy a že je třeba jej upravit, aby splňoval cíle stanovené v balíčku opatření v oblasti klimatu a energetiky a ve třetím souboru opatření týkajících se vnitřního trhu; věří, že navrhovaný balíček pro energetickou infrastrukturu a nahrazení programu TEN-E by proto měl:

24.

domnívá se, že by nový víceletý finanční rámec měl odrážet politické priority EU, jak byly vytýčeny ve strategii 2020, a zohledňovat závěry a priority druhého strategického přezkumu energetické politiky, z čehož vyplývá, že by měla být na energetickou politiku, jež by zahrnovala moderní a inteligentní energetickou infrastrukturu, energetickou účinnost, projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a výzkum a vývoj nových energetických technologií a jejich používání, přidělena výrazně vyšší část rozpočtu;

25.

je přesvědčen, že pro dosažení 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů bude klíčová moderní elektrická síť napříč EU; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila vhodný systém pobídek pro investice do elektráren v konkrétních regionech, aby mohlo být dosaženo optimálního ekonomického účinku a zabránilo se neefektivnímu investování do sítí; v tomto ohledu upozorňuje, že celková strategie se musí zabývat energetickým systémem jako celkem, od výrobců po spotřebitele;

26.

žádá Komisi, aby navrhla strategii na zvýšení účinnosti na trhu s teplem a podpořila tak účinné místní infrastruktury, jako je dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, které napomáhají rozvoji integrovaných řešení pro vytápění, chlazení a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a účinnému využívání energie z obnovitelných zdrojů;

27.

domnívá se, že inovativní finanční nástroje (jako např. nástroje sdílení rizik a systémy půjček státních bank) by mohly být významným prostředkem podpory investic do energetické infrastruktury, energetické účinnosti, projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a výzkumu a vývoje nových energetických technologií s cílem podpořit přechod k udržitelnému hospodářství; vyzývá proto Komisi, aby těmito systémy v narůstající míře doplňovala či nahrazovala tradiční granty a aby vybízela členské státy, ať tyto inovativní finanční nástroje využívají; v této souvislosti upozorňuje na pozitivní zkušenosti s jinými podobnými nástroji; důrazně podporuje návrh používat vlastní kapitál EU jako úvěrovou záruku na podporu soukromých i veřejných investic;

28.

stejně jako Komise, která tuto skutečnost zdůraznila ve strategii EU 2020, je přesvědčen, že by EU měla přenést daňové zatížení na činnosti, které škodí životnímu prostředí; vybízí Komisi, aby v tomto smyslu provedla revizi směrnice o zdanění energie;

29.

pokládá za zásadní, aby se budoucí finanční prostředky určené na investice v oblasti energetiky zaměřovaly na projekty, které vytváří co nejvyšší počet nových pracovních příležitostí;

30.

zdůrazňuje, že v některých členských státech může být zapotřebí určitá podpora Unie, pokud ji nebude schopen poskytnout samotný trh, pro velké investice do infrastruktury, včetně elektrických sítí a dodavatelských sítí, zejména za účelem zabezpečení dodávek energie a dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí;

31.

zdůrazňuje, že integrace trhu vyžaduje lepší využití stávajících funkčních sítí vycházející z přeshraniční harmonizace regulace trhu a vytvoření společného evropského režimu pro správu propojení;

32.

konstatuje, že za zajištění toho, aby vnitrostátní plánování rozvoje elektrických sítí odpovídalo desetiletému plánu rozvoje sítě, nese odpovědnost Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů;

33.

zdůrazňuje, že mnoho novějších členských států je obzvláště zranitelných, pokud jde o přerušení dodávek energie ze třetích zemí, a potřebuje k zabezpečení stabilních dodávek energie zvláštní podporu ze strany Unie;

34.

vítá vytvoření pracovní skupiny pro inteligentní sítě, která vznikla v rámci Komise, a doporučuje, aby tato skupina řádně zohledňovala stanoviska všech zúčastněných stran; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku v práci této pracovní skupiny; zdůrazňuje, že na základě závěrů této pracovní skupiny by Komise měla zaručit příznivý regulační rámec pro inteligentní sítě na úrovni EU, který by poskytoval vhodné pobídky pro provozovatele sítí k investování do provozní účinnosti a stanovil celounijní společné normy pro rozvoj inteligentních sítí, čímž by byl usnadněn přechod k udržitelnému hospodářství; dále podporuje pilotní projekty pro inovativní technologie v oblasti komunikace, automatizace a řízení sítě; připomíná ustanovení o inteligentních měřičích ve směrnicích 2009/72/ES a 2009/73/ES;

35.

podporuje pilotní projekty pro rozvoj inteligentního měření, např. v rámci iniciativy plánu SET „inteligentní města“, za předpokladu, že bude zajištěna ochrana spotřebitelů a uživatelů s nízkými příjmy a ochrana jejich soukromí;

36.

žádá Komisi, aby vypracovala do konce roku 2011 analýzu týkající se budoucího rozvoje trhu se zemním plynem na celosvětové úrovni a na úrovni EU, včetně hodnocení dopadu již naplánovaných projektů v oblasti plynárenské infrastruktury (jako např. projekty realizované v souvislosti s jižním koridorem), nových terminálů LNG, dopadu plynu z břidlice na trh se zemním plynem ve Spojených státech (zejména na potřeby dovozu LNG) a dopadu možného vývoje v oblasti plynu z břidlice v EU na budoucí zabezpečení dodávek plynu a na ceny; věří, že analýza by měla zohlednit a považovat za výchozí bod současný stav rozvoje infrastruktury; zdůrazňuje, že by měly být konzultovány všechny příslušné zainteresované strany;

37.

je toho názoru, že energetická účinnost a úspory energie by měly být klíčovou prioritou jakékoli budoucí strategie, jelikož představují nákladově efektivní řešení pro snížení energetické závislosti EU a boj proti změně klimatu, přispívají k vytváření pracovních míst a hospodářské konkurenceschopnosti a působí proti zvýšení cenových tarifů a účtů za energii, čímž omezují energetickou chudobu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zařadily energetickou účinnost na přední místo programu EU, a vyzývá ke zvýšení úsilí v oblasti provádění platných právních předpisů a ke včasnému přijetí ambiciózního akčního plánu pro energetickou účinnost ze strany Komise; je proto toho názoru, že plán by měl být prováděn tak, aby zohledňoval kroky, které již přijaly některé členského státy;

38.

vítá revizi Akčního plánu pro energetickou účinnost; vyzývá Komisi, aby zohlednila stanovisko Parlamentu;

39.

zdůrazňuje, že IKT mohou a měly by hrát významnou úlohu v podpoře odpovědné spotřeby energie v domácnostech, dopravě, ve výrobě energie a ve výrobě obecně; domnívá se, že inteligentní měřiče, účinné osvětlení, „cloud computing“ (poskytování služeb a programů uložených na internetu) a distribuovaný software mohou změnit modely využívání energie;

40.

je toho názoru, že energetická účinnost a úspory energie by se měly zaměřit na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v energetice, včetně transformace, přenosu, distribuce a dodávky, spolu s průmyslovou spotřebou, spotřebou domácností a v odvětví dopravy;

41.

podporuje vytvoření řádně fungujícího trhu energetických služeb a zavedení dalších tržních mechanismů s cílem zvýšit energickou účinnost jakožto způsob, který posílí konkurenceschopnost hospodářství EU;

42.

kromě toho je přesvědčen, že by měl být kladen větší důraz na energetickou účinnost výrobků spotřebovávajících energii; podporuje Komisi, aby prováděla v plném rozsahu směrnici o ekodesignu tím, že zahrne do ní více produktů a bude využívat dynamický model standardizace, s cílem zajistit stanovení ambiciózních cílů, které budou pravidelně aktualizovány;

43.

vyzývá Komisi, aby předložila hodnocení uplatňování stávajících právních předpisů; je toho názoru, že pokud hodnocení odhalí neuspokojivé provádění celkové strategie energetické účinnosti a EU tím pádem nebude podle prognóz schopna dosáhnout svých cílů v oblasti energetické účinnosti stanovených pro rok 2020, měl by akční plán energetické účinnosti zahrnovat závazek Komise navrhnout pro členské státy dodatečná opatření EU, jako jsou individuální cíle v oblasti energetické účinnosti odpovídající nejméně 20 % úspoře energie na úrovni EU podle klíčových cílů strategie Evropa 2020 a zohledňující příslušné výchozí pozice a vnitrostátní podmínky, a také předběžné schválení vnitrostátních plánů energetické účinnosti v členských státech; domnívá se, že podobná dodatečná opatření by se měla prokázat jako nezbytná, spravedlivá a srovnatelná a měla by mít účinný a přímý dopad na provádění vnitrostátních plánů energetické účinnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na společné metodice pro definování vnitrostátních cílů energetické účinnosti a pro sledování pokroku při dosahování těchto cílů;

44.

podporuje mnohoúrovňový a decentralizovaný přístup k energetické politice a účinnosti, včetně Paktu primátorů a dalšího rozvoje iniciativy „inteligentní města“; zdůrazňuje potřebu věrohodného financování, včetně iniciativ vycházejících zdola nahoru, a zapojení měst a regionů; zdůrazňuje, že harmonizace budoucí politiky soudržnosti a využití příslušných finančních prostředků se strategií Evropa 2020 by mohla dát vznik klíčovému prováděcímu mechanismu inteligentního a udržitelného růstu členských států a regionů;

45.

je přesvědčen, že Evropa zaostává za svými mezinárodními partnery v plném využívání potenciálu technologie bioenergie; důrazně vybízí Komisi a členské státy, aby vypracovaly politiku pro biomasu, která by šla napříč odvětvími a vytvořila by udržitelný trh s biomasou ze zemědělství, zemědělského odpadu a lesnictví, přičemž by zabránila zvyšování emisí a ztrátě biologické rozmanitosti; uznává, že udržitelné technologie druhé generace jsou nyní k dispozici; vyzývá Komisi, aby navrhla politický rámec, a vyjadřuje podporu rozsáhlejšímu využívání udržitelných biopaliv druhé generace v Evropě;

46.

vyzývá Komisi, aby analyzovala příslušné vnitrostátní akční plány pro obnovitelné zdroje energie předložené členskými státy; žádá Komisi, aby v případě potřeby podnikla kroky na pomoc některým členským státům při zlepšování jejich plánů a aby plně využila svých pravomocí a zajistila, že členské státy splní svou zákonnou povinnost a dosáhnou svých vnitrostátních cílů; vyzdvihuje význam mechanismů spolupráce stanovených v příslušné směrnici, pokud jde o pomoc členským státům při plnění jejich cílů; dále vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu pro spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány s cílem umožnit výměnu informací a určit osvědčené postupy v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

47.

uznává důležitou úlohu přečerpávacích vodních elektráren coby účinného, spolehlivého a ekologického zdroje energie pro doplňkové a vyrovnávací služby;

48.

je přesvědčen, že má-li se zajistit účinné využívání obnovitelných zdrojů energie, měly by být používány mechanismy flexibility zavedené směrnicí o obnovitelných zdrojích energie a měly by být harmonizovány podmínky pro připojení k síti s cílem stanovit pro energii z obnovitelných zdrojů jednotně výhodné podmínky (např. platbu nákladů na připojení k síti na základě tarifu); je toho názoru, že ve střednědobém horizontu by mohly být vytvořeny tržní skupiny pro obnovitelné energie na regionální úrovni;

49.

vyzývá k účinnějšímu využití obnovitelných zdrojů energie uvnitř EU v rámci úsilí o vytvoření systému společných pobídek pro obnovitelné zdroje energie v celé EU, což by umožnilo používat konkrétní typ obnovitelné energie v těch částech EU, kde je to nejúčinnější, a snížit tak náklady na prosazování těchto energií a efektivně přidělovat finanční prostředky; je toho názoru, že v dlouhodobém horizontu by se měla být energie z obnovitelných zdrojů stát součástí řádně fungujícího a integrovaného vnitřního trhu EU s energiemi;

50.

je přesvědčen, že by měla být vytvořena střednědobá vize s cílem řešit klíčové problémy spojené s plným začleněním energie z obnovitelných zdrojů na trh; v této souvislosti zdůrazňuje, že jakákoli harmonizace musí být řádně připravena, aby nedošlo k narušení stávajících vnitrostátních trhů; je přesvědčen, že předpokladem harmonizovaného systému podpory je řádně fungující, nenarušený, vnitřní trh s energií a zajištění rovných podmínek; je přesvědčen, že jakákoli budoucí politika by měla navazovat na mechanismy podpory, u nichž se prokázala účinnost s ohledem na dosahování stanovených cílů a které zároveň zaručují širokou geografickou a technologickou rozmanitost a zajišťují důvěru investorů;

51.

vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti finanční a fiskální nástroje ve prospěch energetické účinnosti (zejména s ohledem na zlepšení účinnosti budov) a aby přijaly energetickou účinnost a energetickou infrastrukturu jako prioritu budoucího víceletého finančního rámce; věří, že inteligentní využití finančních prostředků - např. banky podporující ekologickou infrastrukturu ve vztahu k investicím soukromého kapitálu a bezproblémový a cílený přistup k finančním prostředků EU, má zásadní význam pro zvýšení dopadu financování EU na zlepšení energetické účinnosti;

52.

je přesvědčen, že ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost by měla Komise zajistit, aby Unie vystupovala v otázce vnější energetické politiky jednotně; dále je přesvědčen, že EU by měla využít své nové pravomoci a aktivně určit a posílit spolupráci se třetími zeměmi v oblasti zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí;

53.

domnívá se, že EU musí zajistit, aby její energetická politika měla výrazný a soudržný mezinárodní rozměr, a musí začlenit hlediska z oblasti energetiky do svých vnějších politik a činností; je toho názoru, že vysoká představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku by měla důrazně podporovat energetickou politiku EU s cílem zajistit lepší zabezpečení dodávek;

54.

je přesvědčen, že z krátkodobého a střednědobého hlediska by se měl klást důraz na rozvoj strategické energetické infrastruktury a rovněž by se měly posilovat vztahy s hlavními dodavateli a tranzitními zeměmi; je však toho názoru, že nejúčinnějšího a dlouhodobě udržitelného řešení je možné dosáhnout prováděním opatření v oblasti energetické účinnosti a energetických úspor a také využitím domácích udržitelných zdrojů energie;

55.

domnívá se, že všechny externí plynovody a ropovody a další energetické sítě, které vstupují na území Evropské unie, by se měly řídit transparentními mezivládními dohodami a podléhat pravidlům vnitřního trhu, včetně pravidel např. pro přístup třetích zemí, doložek o místě určení a pravidel pro alokaci a řízení problematických míst, trvání smluv a doložek o zaplacení neodebraného objemu dohodnutého na základě smlouvy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby stávající a budoucí plynovody a ropovody a obchodní dohody dodržovaly evropské právní předpisy pro oblast energetiky, a dále Komisi vyzývá, aby v případě potřeby učinila příslušná opatření;

56.

je přesvědčen, že EU by měla jednat v souladu s literou zákona a vymáhat dodržování právních předpisů v duchu solidarity v oblasti dodávek energie a respektu k pravidlům hospodářské soutěže a společného trhu, a nepodléhat dílčím zájmům jednotlivých evropských zemí, zejména vývozců zemního plynu na evropský trh;

57.

žádá o další rozšíření členství v rámci Smlouvy o Energetickém společenství na více států sousedících s EU, zejména na státy Východního partnerství; zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit a prosazovat včasné a přísné uplatňování předpisů EU pro oblast energetiky ze strany členských států, na něž se vztahuje Smlouva o Energetickém společenství, zejména zpřístupněním finančních prostředků EU nezbytných pro plnění povinností vyplývajících ze Smlouvy.

58.

je toho názoru, že oddíl věnovaný energetice, který se týká politické a technologické spolupráce začleněné v každé dohodě uzavřené se sousedními státy, by měl být posílen, zejména podporou programů energetické účinnosti a pravidel vnitřního trhu; je přesvědčen, že by Rada měla pověřit Komisi zahájením jednání o přeměně stávajících memorand o porozumění v energetických otázkách na právně závazné dokumenty; zdůrazňuje, že součástí dialogů o energetice by měla být také otázka dodržování lidských práv a sociálního rozměru;

59.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím obchodních dohod posílila proces přijímání pravidel bezpečnosti a energetické účinnosti, která jsou v souladu s pravidly EU a platí pro výrobu, přenos, tranzit, skladování a zpracovávání či rafinaci dovážené a vyvážené energie, a aby na úrovni WTO navrhla zavádění celosvětových norem, jež by podpořily otevřený a spravedlivý obchod v oblasti bezpečných a obnovitelných zdrojů energie a nových inovativních energetických technologií;

60.

vítá účast Ruska k jednáním konference o evropské energetické chartě; vyzývá Komisi, aby pracovala na rozšíření této smlouvy na více zemí a v rámci fóra konference o energetické chartě usilovala o dosažení dohody, jež by vedla k úplnému přijetí zásad energetické charty a jejích protokolů Ruskem; zdůrazňuje však, že jakákoli dohoda by měla být plně v souladu s pravidly EU pro vnitřní trh s energiemi; zdůrazňuje také, že energetika by měla být ústředním bodem dohody navazující na dohodu o partnerství a spolupráci s Ruskem a že tato nová dohoda by měla sloužit jako východisko a základ pro soudržnost a harmonizaci vztahů jednotlivých členských států s Ruskem;

61.

žádá Komisi a Radu, aby v úzké spolupráci s NATO zajistily soulad mezi strategií Unie a strategií NATO pro zabezpečení dodávek energie;

62.

žádá Komisi o zajištění toho, aby nařízení o zajištění dodávek plynu bylo poté, co vstoupí v platnost, v plném rozsahu uplatňováno;

63.

vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby postoupily dále s prováděním projektu EU jižního koridoru pro přepravu zemního plynu, zejména projektu plynovodu Nabucco, který by mohl významně posílit bezpečnost dodávek zemního plynu Evropské unie; žádá Komisi, aby Parlament a Evropskou radu informovala o krocích, které za tímto účelem podnikla;

64.

vyzývá ke konkrétnímu dialogu o energii se zeměmi kaspické oblasti, vítá úsilí, jež bylo vynaloženo v rámci projektu kaspické rozvojové společnosti (Caspian Development Corporation); v této souvislosti podporuje dialog o strategii EU pro oblast Černého moře a vyzdvihuje důležitost všech energetických otázek v dialogu mezi EU a státy této oblasti;

65.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily iniciativy DESERTEC a TRANSGREEN v rámci iniciativ středomořského solárního programu s cílem zlepšit bezpečnost dodávek a podpořit rozvoj v zemích, které jsou zapojeny do propagace solárních elektráren a dalších technologií využívajících energie z obnovitelných zdrojů v regionu severní Afriky, a jejich napojení na evropskou síť, bude-li to schůdné z hlediska ekonomického a neohrozí se tím systém obchodování s emisemi v EU; je přesvědčen, že by měly být plně využity nástroje spolupráce uvedené ve směrnici o dovozu zdrojů obnovitelné energie z třetích zemí;

66.

připomíná, že odpovědnost za výběr skladby konkrétních energií nesou členské státy, přičemž by měly usilovat o snížení emisí uhlíku a omezení závislosti na palivech, které jsou náchylné k cenovým výkyvům; upozorňuje, že členské státy a Komise by měly zajistit, aby byly dodržovány nejvyšší bezpečnostní normy pro nové a stávající jaderné elektrárny, a to nejen v Unii, ale i mimo ni;

67.

domnívá se, že výzkum v oblasti jaderné fúze jakožto budoucího zdroje energie by měl pokračovat za předpokladu, že bude splňovat rozpočtové zásady;

68.

věří, že s ohledem na členské státy, které se rozhodly, že jadernou energii začlení do své skladby zdrojů energie, by bylo vhodné vytvořit případné minimální normy EU pro udělování licencí a projektové certifikáty pro nové jaderné elektrárny s cílem zajistit co nevyšší technologickou bezpečnost; je přesvědčen, že ve stavebních plánech nových jaderných elektráren by měly být vždy použity nejlepší dostupné technologie; vyzývá také k zavedení dalších opatření EU, které podpoří zavedení norem udržitelného nakládaní s jaderným odpadem;

69.

podporuje výstavbu terminálů LNG a vzájemných propojení, zejména v zemích, jež jsou nejcitlivější z hlediska výpadků dodávek zemního plynu, a to na základě analýzy nákladů a výnosů a za podmínky, že nedojde k žádnému narušení hospodářské soutěže a diskriminaci; zdůrazňuje význam dalšího rozšiřování evropského loďstva pro přepravu LNG s cílem posílit energetickou bezpečnost EU; vítá v tomto ohledu návrh Komise na posílení spolupráce v otázkách energetiky s zeměmi Perského zálivu a Blízkého východy;

70.

je toho názoru, že některé venkovské části Evropy mají zvláštní potřeby, pokud jde o dodávky energie, a v souvislosti s tím vyzývá členské státy, aby tyto potřeby zohlednily, např. odstraňováním překážek, včetně fiskálních překážek, které brání výrobě energie na místní úrovni, nebo také pomocí kombinované výroby malého rozsahu;

71.

domnívá se, že strategie omezující spotřebu černého uhlí v členských státech EU by neměla umožnit posílení monopolu na dovoz plynu; omezení spotřeby černého uhlí v energetice musí být podmíněno účinnou diverzifikací dodávek plynu v členských státech, aby se tak předešlo posílení monopolu v oblasti surovin;

72.

vyzývá k přísnému sledování a provádění plánu SET a definování překážek mobilizace investic z veřejného a soukromého sektoru; vítá nedávný pokrok při zahájení prvních čtyř evropských průmyslových iniciativ a společných výzkumných iniciativ; vyzývá, aby byly co nejdříve zahájeny další iniciativy a vyzývá Radu, aby uvolnila příslušné prostředky; vyzývá Komisi, aby poskytla zúčastněným stranám transparentní informace o možnostech financování iniciativ plánu SET;

73.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo zavedením společných technologických iniciativ; vyzývá Komisi, aby vypracovala nové doplňkové evropské průmyslové iniciativy v rámci plánu SET s cílem využít obrovského potenciálu dalších technologických možností v oblasti zdrojů obnovitelé energie, a sice geotermální energie, tepelné solární energie, vodní energie a energie oceánů, a s cílem začlenit stávající obnovitelné zdroje energie pro topné a chladící účely; zdůrazňuje, že je nezbytné vyčlenit v rozpočtu EU prostředky na financování těchto iniciativ;

74.

podporuje rozvoj nákladově efektivních nových technologií pro stanovování výkyvu ve výrobě energie, řízení poptávky, přenos elektřiny a její skladování (včetně využití vodíkových a jiných palivových článků), což by umožnilo zvýšení celkové poptávky v základním zatížení a zlepšení flexibility systému s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů a elektromobilů;

75.

zdůrazňuje význam způsobilých a kvalifikovaných pracovníků v odvětví zemního plynu a elektřiny; vyzývá proto Komisi, aby společně se zainteresovanými sociálními partnery zvážila, jak řešit a podpořit odbornou přípravu a vzdělávání;

76.

zdůrazňuje, že Evropa by měla být průkopníkem při vyvíjení internetových technologií v souvislosti s oblastí energetiky a nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií; zastává názor, že lepší podporu inovací musí vždy doprovázet snížení administrativní zátěže žadatelů; vyzývá Komisi, aby snížila byrokratickou zátěž prostřednictvím revize postupů rámcového programu;

77.

vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala ekologicky nezávadné pilotní projekty EU na využití netradičních domácích zdrojů energie, včetně plynu z břidlice; žádá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při provádění geologického průzkumu pro určení množství dostupných zásob plynu z břidlice v Unii a provedla analýzu a hodnocení, do jaké míry jsou z hlediska ekonomického a environmentálního využitelné zásoby plynu z břidlice domácího původu; žádá, aby tyto informace byly začleněny do jakékoli budoucí dlouhodobé strategie Unie;

78.

je toho názoru, že některé země, jako je Čína, přikládají strategickou úlohu rozvoji domácího odvětví obnovitelných zdrojů energie určené na vývoz, a podporují proto místní podniky tím, že jim zaručují snadný přístup k levnému kapitálu a k infrastruktuře; vyzývá Komisi, aby vytvořila politický rámec, který posílí konkurenceschopnost a přitažlivost evropského investičního prostředí pro odvětví obnovitelných zdrojů energie;

79.

je přesvědčen, že v rámci přechodné fáze, která má vést k vybudování udržitelného hospodářství do roku 2050, představují tradiční i netradiční zdroje zemního plynu důležitý zdroj energie, který umožňuje rychlý a nákladově efektivní způsob snižování emisí; finanční prostředky určené na výzkum a vývoj by měly být cíleně využívány k tomu, aby zvýšily nezávadnost těchto plynů;

80.

podporuje další spolupráci mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o zajištění toho, aby byly poskytovány nezbytné pobídky k budování udržitelného trhu s biomasou při současném zohlednění příslušných otázek biologické rozmanitosti a výroby potravin;

81.

věří, že výzkum a vývoj v oblasti inovace energetických technologií se zvláštním zaměřením na nové, čisté, udržitelné a účinné technologie by měl být hlavní prioritou 8. rámcového programu pro výzkum a vývoj; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci příštího rozpočtového a finančního rámce upřednostnily tuto oblast politiky; zdůrazňuje, že metody přidělování prostředků by měly zohledňovat odlišný potenciál členských států, pokud jde o oblast výzkumu a vývoje;

82.

vyzývá Komisi, aby do energetické strategie začlenila udržitelnou dopravu tak, aby prozkoumala celkový potenciál různých technologií, a to i pomocí odpovídajícího regulačního rámce a akčního plánu pro ekologická vozidla, podpory technologického výzkumu a vývoje, odstraněním překážek pro využití nových technologií (využívajících nových paliv), ustanovením společných norem (např. pro železniční dopravu a elektromobily), ambiciózních norem pro motory na fosilní paliva, ustanovením „zelených dopravních koridorů“ po celé Evropě a začleněním různých typů dopravy; zvláštní pozornost by se měla věnovat elektromobilům, aby se zajistil jejich bezproblémový provoz a dobíjení po celé Evropě a aby se jejich širší využití spojilo s rozvojem inteligentních elektrických sítí a zálohovacích systémů, vysokou úrovní výroby energie z obnovitelných zdrojů a využitím kombinovaného tepla a energie;

83.

upozorňuje na to, že výzkum v oblasti energetiky by měl přispívat nejen ke snižování emisí skleníkových plynů a zajištění bezpečné dodávky, ale také ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu; v tomto ohledu je přesvědčen, že úsilí v oblasti standardizace, která zahrnuje strategické partnery EU (jako jsou Čína, Japonsko, Indie, Rusko a USA) v oblasti nových technologií k získávání energie s nízkými emisemi uhlíku, včetně elektromobilů, je nezbytně nutné k tomu, aby se zajistilo, že evropské inovace budou plně obchodovatelné na mezinárodním trhu; s cílem zajistit účinný a spravedlivý transfer technologií vybízí EU a její mezinárodní obchodní partnery, aby usilovali o zahájení obchodu s udržitelnými technologiemi, přičemž dlouhodobým cílem by mělo být dosažení nulových celních překážek v souvislosti se zelenými technologiemi;

84.

domnívá se, že efektivním způsobem snížení spotřeby energie by bylo zahájení výzkumu v oblasti alternativ k tradičním surovinám a stavebním materiálům, jejichž produkce není tak energeticky náročná;

85.

zdůrazňuje význam inteligentních měřičů, pokud jde o pomoc spotřebitelům účinným způsobem sledovat jejich sazby za spotřebu ve špičce a zlepšení energetické účinnosti ve jejich domovech; je přesvědčen, že projekty inteligentního měření a projekty v oblasti energetiky obecně vyžadují informační kampaně a vzdělávací programy v oblasti energetické účinnosti s cílem objasnit veřejnosti jejich přínos; zdůrazňuje, že informovanost společnosti ohledně přínosu inteligentního měření je pro úspěch tohoto konceptu nezbytná; upozorňuje, že Parlament požadoval politický cíl spočívající v tom, aby 50 % evropských domácností bylo do roku 2015 vybaveno inteligentními měřiči, a povinnost ze strany členských států zaručit, aby minimálně 80 % spotřebitelů bylo do roku 2020 (10) vybaveno systémy inteligentního měření;

86.

domnívá se, že informovaní zákazníci a veřejnost mohou ovlivnit trh tím, že budou činit vědomá rozhodnutí; vítá proto iniciativy, jako je Evropské fórum pro jadernou energii (ENEF), v jehož rámci může mnoho zainteresovaných stran diskutovat o otázkách společného zájmu;

87.

domnívá se, že zateplování budov a recyklování materiálu a energie z městského a průmyslového odpadu by mohlo spotřebitelům přinést značný užitek;

88.

podporuje iniciativy zaměřené na úpravu potřeb v oblasti lidských zdrojů v souvislosti s přechodem ke skladbě zdrojů energie s nízkými emisemi CO2;

89.

žádá Komisi, aby sledovala provádění třetího balíčku pro vnitřní trh, pokud jde o vnitrostátní opatření, jež mají předcházet nedostatku energie, a podala o tom zprávu Parlamentu; připomíná členským státům jejich povinnosti, jež vyplývají ze stávajících právních předpisů;

90.

vyzývá k přijetí co nejpřísnějších bezpečnostních norem pro veškeré zdroje energie, mimo jiné na základě programů spolupráce mezi členskými státy, s cílem řešit výhrady veřejnosti a podpořit širší veřejné přijetí; vyzývá také ke zvýšení povědomí veřejnosti o významu přiměřených dodávek elektřiny a potřebnosti nové výroby elektřiny a přepravní infrastruktury; podporuje akce na zvýšení povědomí spotřebitelů o úsporách energie, které jsou pro ně dostupné v běžném životě, a stávající mechanismy jako např. energetické poradenství, které vede ke změně chování spotřebitelů;

91.

konstatuje, že každoroční počet spotřebitelů, kteří v členských státech změní dodavatele, kolísá mezi 0 až 20 %; zdůrazňuje, že problémy s ohledem na srovnatelnost nabídek na trhu a nedostatek informací představují překážky pro změnu dodavatele a účinnou hospodářskou soutěž v rámci maloobchodního trhu; připomíná, že v rámci třetího energetického balíčku mají vnitrostátní regulační orgány povinnost zajistit, aby opatření na ochranu spotřebitele stanovená ve směrnicích byla účinná a aby byla uplatňována;

92.

připomíná energetickému odvětví jeho povinnosti v rámci třetího energetického balíčku spočívající v zavedení jasných a srozumitelných faktur za energie; věří, že vzory faktur vytvořené Občanským energetickým fórem založeným Komisí obsahují informace o minimálních standardech požadovaných u každé faktury za energii a měly by se použít jako základ pro transparentní faktury za energie v celé Unii;

93.

aby bylo dosahování dlouhodobých cílů snazší a nákladově účinnější, vyzývá Komisi a členské státy, aby seriózně uvážily přechod k cíli 30 % snížení emisí CO2 do roku 2020 a zajistily, aby trh pro obchodování s emisemi fungoval jako katalyzátor pro investice do čistších výrobních postupů a čistších zdrojů energie;

94.

opakuje, že nová energetická politika musí podpořit dlouhodobý cíl spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů EU do roku 2050 o 80–90 %;

95.

v této souvislosti vyzývá Komisi, aby shromažďovala rozbory zaměřené na dlouhodobé činnosti, včetně nabídky a poptávky, jakož i skutečných rizik a nákladů v případě výpadku dodávek v porovnání se skladovací kapacitou, různorodosti dodávek a příslušných nákladů; tyto rozbory by také měly zahrnovat dlouhodobý vývoj strategií a energetické politiky v EU a dále analýzy způsobů, jak může EU zabránit výpadku dodávek;

96.

s ohledem na summit v Cancúnu je přesvědčen, že EU by měla stát v čele úsilí o dosažení komplexní, právně závazné a ambiciózní dohody a prokázat, že je schopna jednomyslně vystupovat a potvrdit tak svou vedoucí úlohu; v tomto ohledu vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily své dřívější návrhy v rámci mezinárodní dohody, která stanoví cíle v oblasti snižování emisí CO2, aby bylo dosahování dlouhodobých cílů snazší a nákladově účinnější;

97.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.