31.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 77/37

1.1

EHSV vítá, že osvobození pro malé společnosti, které stanoví čtvrtá směrnice o právu obchodních společností, je rozšířeno na střední společnosti, neboť vede ke snížení zátěže související s výkaznictvím těchto společností.

1.2

EHSV rovněž vítá navrhované změny sedmé směrnice, jelikož jednoduše objasňují vzájemný vztah mezi pravidly pro konsolidaci obsaženými v této směrnici a v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví.

1.3

EHSV oceňuje zejména to, že je respektován cíl zjednodušit účetní výkaznictví: Nedošlo k žádné významné ztrátě informací pro uživatele účetní závěrky a v zásadě nejsou postiženy ani jiné zainteresované strany. Navrhované zjednodušení vychází z potřeb malých a středních podniků (MSP) a uživatelů finančních údajů.

1.4

Potřeby uživatelů, jež se mohou lišit v jednotlivých členských státech EU, nebyly dodnes dostatečně vyzkoumány ani doloženy. Než budou zaneseny další změny do požadavků na účetní výkaznictví pro MSP, měl by být vzat v úvahu současný stav využití možností podle čtvrté a sedmé směrnice. Toto šetření by mělo zahrnovat a) využití stávajících možností, b) důvody uváděné členskými státy pro jejich volbu z nabídky možností a c) přezkum úspěšnosti členských států v plnění stanovených cílů.

1.5

EHSV tudíž doporučuje provedení výzkumu této problematiky, jenž by se stal základem pro racionální politické návrhy do budoucna.

1.6

Požadavky na účetnictví patřily k prvním oblastem právních předpisů, které byly na evropské úrovni harmonizovány. EHSV připomíná, že dosažení společného trhu je jedním z hlavních faktorů, a zdůrazňuje, jak je důležité, že harmonizace vytváří rovné podmínky.

1.7

Přeshraniční obchod MSP v EU roste. Existují proto pádné důvody pro harmonizaci rámců a předpisů účetního výkaznictví s cílem a) podpořit tento růst obchodu a b) zajistit rovné podmínky.

2.1

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 zdůraznila, že snížení administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství, zejména s ohledem na možné přínosy pro malé a střední společnosti.

2.2

Zdůraznila, že ke snížení administrativní zátěže v EU je nezbytné intenzivní společné úsilí Evropské unie i členských států prostřednictvím zjednodušení požadavků na výkaznictví malých a středních společností; právním základem pro tato opatření je čl. 44 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství (1).

2.3

Účetnictví a audit byly stanoveny jako oblasti, v nichž by bylo možno snížit administrativní zátěž společností ve Společenství (2).

2.4

Zvláštní pozornost byla věnována dalšímu zmírnění požadavků na výkaznictví malých a středních společností.

2.5

V minulosti došlo k řadě změn s cílem umožnit společnostem, které spadají do oblasti působnosti směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS, používat účetní metody v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS).

2.6

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (IAS) (3) musí společnosti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu, sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví, a jsou proto zproštěny většiny požadavků směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS. Tyto směrnice jsou však dosud základem pro účetnictví malých a středních společností ve Společenství.

2.7

Na malé a střední společnosti se často vztahují stejná pravidla jako na větší společnosti, jejich zvláštní potřeby v oblasti účetnictví však byly jen málokdy posuzovány. U těchto společností vyvolává obavy zejména rostoucí počet požadavků na zveřejňování. Rozsáhlá pravidla výkaznictví vytvářejí finanční zátěž a mohou bránit účinnému a produktivnímu využívání kapitálu.

2.8

Uplatňování nařízení (ES) č. 1606/2002 vyzdvihlo rovněž potřebu vyjasnit vztah mezi účetními standardy požadovanými směrnicí 83/349/EHS a Mezinárodními standardy účetního výkaznictví.

2.9

Pokud lze zřizovací výdaje vykazovat v rozvaze jako aktivum, čl. 34 odst. 2 směrnice 78/660/EHS vyžaduje, aby tyto výdaje byly vysvětleny v komentáři k účetní závěrce.

2.10

Podle čl. 44 odst. 2 uvedené směrnice lze od tohoto požadavku na zveřejňování osvobodit malé společnosti. V zájmu snížení zbytečné administrativní zátěže by mělo být možno osvobodit od zveřejňování těchto údajů rovněž střední společnosti.

2.11

Směrnice 78/660/EHS požaduje zveřejňovat rozčlenění obratu podle činnosti a podle zeměpisných trhů. To se požaduje u všech společností, podle čl. 44 odst. 2 uvedené směrnice však mohou být vyňaty malé společnosti. V zájmu snížení zbytečné administrativní zátěže by mělo být možno osvobodit od tohoto požadavku na zveřejňování rovněž střední společnosti.

2.12

Směrnice 83/349/EHS vyžaduje, aby mateřský podnik sestavil konsolidovanou účetní závěrku i v případě, že jediný dceřiný podnik nebo všechny dceřiné podniky brány jako celek nejsou významné z hlediska čl. 16 odst. 3 směrnice 83/349/EHS. Tyto společnosti proto spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1606/2002 a musí sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Tento požadavek se považuje za zatěžující, má-li mateřský podnik pouze dceřiné podniky, které nejsou významné.

2.13

Proto by mělo být možné osvobodit mateřský podnik od povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou výroční zprávu, jestliže se všechny dceřiné podniky tohoto mateřského podniku, a to jednotlivě nebo jako celek, nepovažují za významné.

2.14

Jelikož cílů této směrnice, totiž snížení administrativní zátěže v souvislosti s některými požadavky na zveřejňování u středních společností a povinností sestavit konsolidovanou účetní závěrku pro některé společnosti ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy.

2.15

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

2.16

Směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

3.1

Cílem změn směrnice 78/660/EHS (čtvrtá směrnice o právu obchodních společností) (4) je v krátkodobém horizontu zjednodušit účetní výkaznictví pro střední společnosti (5) a zprostit je s ním spojené zátěže. Změny by měly vést k nižší administrativní zátěži, aniž by došlo ke ztrátě důležitých údajů.

3.2

Cílem změn směrnice 83/349/EHS (sedmá směrnice o právu obchodních společností) (6) je objasnit vzájemný vztah mezi pravidly pro konsolidaci obsaženými v této směrnici a v Mezinárodních standardech účetního výkaznictví.

3.3.1

EK včas zahájila diskusi a konzultační proces k problematice smysluplného snížení regulační zátěže pro MSP spadající do oblasti působnosti čtvrté a sedmé směrnice o právu obchodních společností, a to s ohledem na cíl zajistit prosperitu MSP na evropském jednotném trhu. Problém regulace zatěžující MSP je vždy způsoben tím, že právní předpisy byly původně navrženy pro velké společnosti. Tyto předpisy nejsou nutně relevantní pro MSP a často na ně uvalují značnou administrativní a finanční zátěž.

3.4.1

Důležité je, aby se diskuse soustředily nejen na zjednodušení, ale také na relevanci požadavků na účetní výkaznictví pro MSP jako protiklad k velkým kotovaným společnostem. Debata o zjednodušení má totiž tendenci zaměřit se na náklady, zatímco debata o relevanci se soustředí na přínosy účetního výkaznictví a konkrétní uživatele a jejich potřeby.

3.4.2

Zjednodušení „směrnice o účetnictví musí vycházet z aktuálních potřeb MSP a uživatelů jejich účetních výkazů“. Mají-li účetní výkazy být užitečné a relevantní, je pro přípravu evropského právního rámce pro účetní výkaznictví MSP zásadním předpokladem určení uživatelů a jejich potřeb. K četným uživatelům patří finanční instituce (hodnocení), státní orgány (daně, praní špinavých peněz, …).

3.4.3

Důležité je rovněž mít na paměti, že MSP samy jsou významnými uživateli finančních údajů tam, kde je nutné posoudit důvěryhodnost – např. coby dodavatelé a smluvní partneři pro jiné MSP.

3.4.4

V kontextu zjednodušení pravidel pro účetnictví MSP je důležité vypracovat pečlivá posouzení dopadů, a to včetně posouzení přínosů účetního výkaznictví a finanční a administrativní zátěže. V těchto posouzeních dopadů by měly být zohledněny důvody k původnímu zavedení požadavků na účetní výkaznictví a zájmy zainteresovaných stran (transparentnost, …), jež tyto požadavky měly chránit.

3.5.1

Přeshraniční obchod MSP v EU roste (7). Existují proto pádné důvody pro harmonizaci rámců a předpisů pro účetní výkaznictví s cílem a) podpořit tento růst obchodu a b) zajistit rovné podmínky. To může znamenat menší počet možností a posun k maximální harmonizaci, např. pokud jde o zveřejňování finančních údajů a veřejný přístup k těmto údajům.

3.6.1

Projekt Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) pro MSP je reakcí na žádosti tvůrců standardů, účetních a dalších zainteresovaných subjektů o alternativu k IFRS v plném znění. Přestože IASB se nejprve tohoto projektu zdráhala ujmout, dospěla k přesvědčení, že většina těchto zainteresovaných stran je pro a že pouze IASB má obecně uznávanou důvěryhodnost a autoritu ke stanovení vysoce kvalitních a vymahatelných účetních standardů. Výchozím materiálem pro tento projekt však byly IFRS v plném znění tak, jak byly vypracovány pro kotované společnosti.

3.6.2

Plné znění IFRS bylo vypracováno s ohledem na využití účetního výkaznictví kotovanými společnostmi a příslušnými zainteresovanými stranami. Jak bylo uvedeno výše, smyslem účetního výkaznictví MSP je spíše interní a neformální využití (ve vztahu k dodavatelům, smluvním partnerům, finančním orgánům apod.) než zákonná či jiná povinnost poskytovat údaje širokému spektru uživatelů.

3.6.3

Povinné zavedení IFRS či jiného souboru nových pravidel na základě pravidel pro kotované společnosti by na MSP uvalilo značnou administrativní zátěž a finanční náklady, jež by patrně převážily nad všemi pozitivy. Úzká vazba mezi ročními účetními závěrkami a daňovými přiznáními by též donutila MSP v různých členských státech k uchovávání dvou souborů účetních výkazů, a znamenala tedy další administrativní zátěž.

3.7.1

Pokud se jedná o možnosti zjednodušení směrnic o účetnictví pro MSP, což je v zásadě rozšíření stávajících možností nabízených směrnicemi MSP, je před zavedením nových směrnic důležité určit, jak tyto možnosti fungují v členských státech. EHSV kromě toho doporučuje, aby se na všech úrovních systematicky uplatňovala zásada jen jednou  (8).

3.7.2

Než budou zaneseny další změny do požadavků na účetní výkaznictví pro MSP, měl by být vzat v úvahu současný stav využití možností podle čtvrté a sedmé směrnice. Toto šetření by mělo zahrnovat a) využití stávajících možností, b) důvody uváděné členskými státy pro jejich volbu z nabídky možností a c) přezkum úspěšnosti členských států v plnění stanovených cílů.

3.7.3

Velkým problémem je v současnosti přístup „shora dolů“, jenž a) uvaluje administrativní zátěž na MSP a b) snižuje relevanci rámců a standardů účetního výkaznictví pro tyto subjekty. Příští přezkum účetního výkaznictví v EU by měl tento problém řešit pomocí přístupu „zdola nahoru“. Takový přístup by se soustředil na potřeby MSP a dalších zainteresovaných stran a opíral by se o výzkum uživatelů a jejich potřeb, jak bylo navrženo výše.

—

CESE 952/2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (INT/296), Úř. věst. C 309, 16.12.2006, s. 18,

—

CESE 89/2007 k tématu Revize jednotného trhu (INT/332), Úř. věst. C 93, 27.4.2007, s. 25,

—

CESE 1187/2008 o politických opatřeních pro MSP (INT/390) (dosud nezveřejněno v Úř. věst.),

—

CESE 979/2008 k tématu Mezinárodní veřejné zakázky (INT/394) (dosud nezveřejněno v Úř. věst.).