[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 18.10.2007

SEK(2007) 1321

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Průvodní dokument SDĚLENÍ KOMISE Akční plán pro logistiku nákladní dopravy Shrnutí posouzení dopadů {KOM(2007) 607 v konečném znění}{SEK(2007) 1320}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Shrnutí posouzení dopadů akčního plánu pro logistiku nákladní dopravy

Odpovědné GŘ : Generální ředitelství pro energii a dopravu

ÚVOD

Řada faktorů společně vytváří tlak na dopravní náklady logistických služeb v Evropě a ohrožuje udržitelnost postupů v odvětvích logistiky a nákladní dopravy.

Rostoucí podíl logistiky v hospodářství s sebou nese to, že tyto trendy mohou mít dalekosáhlé důsledky pro evropskou konkurenceschopnost.

Druhým aspektem obav, pokud jde o vývoj logistiky, je její dopad na životní prostředí, a konkrétně její podíl na emisích skleníkových plynů. V době, kdy se environmentální profil mnoha odvětví zlepšuje, se emise CO2 související s dopravou, z nichž jedna třetina připadá na nákladní dopravu, zvyšují a mohly by ohrozit cíle EU pro emise skleníkových plynů. Takový trend je jasně neudržitelný a je jej třeba zastavit.

V důsledku obou těchto trendů, hospodářského i environmentálního, je třeba mobilizovat nevyužitou efektivitu v logistice, tak aby mohly být operace nákladní dopravy využívány rozumněji a účinněji. Tato potřeba je ještě naléhavější, pokud je vnímána v souvislosti očekávaného růstu nákladní dopravy a vývoje cen fosilních paliv.

PROCEDURÁLNÍ OTÁZKY A KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN

Od přijetí sdělení o logistice nákladní dopravy v červnu 2006 Komise vyzývá zúčastněné strany, aby vyjádřily své názory na to, jak by měly být činnosti stanovené ve sdělení začleněny do akčního plánu pro logistiku. Tato snaha zahrnovala i odborný seminář uspořádaný v říjnu 2006 v rámci finského předsednictví v Radě EU, vyhlášení otevřené výzvy průmyslu a dalším zúčastněným stranám v prosinci 2006 s cílem určit a oznámit, jaké existují překážky účinného poskytování logistických služeb, různé akce ke konkrétním souvisejícím tématům, například evropské intermodální nákladové jednotky (EILU) nebo používání informačních a komunikačních technologií v logistice, dotazníkový průzkum zahájený v březnu 2007 a konečně veřejnou konferenci konanou v rámci německého předsednictví v Radě EU začátkem května 2007.

Tyto konzultace potvrdily, že subjekty daného odvětví si vysoce cení toho, že význam logistiky je uznáván v rámci politik. Zároveň se podařilo shodnout v názoru, že účinnost a udržitelnost odvětví logistiky nemůže být považována za samozřejmost. Pokud jde o navržená opatření, názory respondentů byly obecně pozitivní, i když se mezi účastníky vyskytly určité názorové rozdíly. Proto dané odvětví obecně přisuzuje zvláštní význam požadavkům na dopravní infrastrukturu, snižování nákladů na dodržování správních předpisů a potřebě zefektivnit železnici pro nákladní dopravu. Obecně také podporuje opatření v zájmu snazšího zavádění informačních a komunikačních technologií a na podporu odborné přípravy v oblasti logistiky. V porovnání s tím neexistuje jednotný názor na návrhy týkající se zavedení systémů uznávání kvality a systémů multimodálních záruk nebo revize omezení pro rozměry vozidel.

CÍLE AKčNÍHO PLÁNU PRO LOGISTIKU NÁKLADNÍ DOPRAVY

Obecným cílem akčního plánu pro logistiku je mobilizovat nevyužitou efektivitu v logistice tak, aby mohly být operace nákladní dopravy využívány rozumněji a účinněji. Tato potřeba je ještě naléhavější, pokud je vnímána v souvislosti očekávaného růstu nákladní dopravy a vývoje cen fosilních paliv. Prostřednictvím navržených činností sleduje akční plán pro logistiku zásadu součinnosti více druhů dopravy, tzn. zefektivnění každého druhu dopravy a překonání překážek interoperability mezi různými druhy dopravy s cílem pomoci mobilizovat kapacitní rezervy v evropských dopravních systémech a nasměrovat je k udržitelnému růstu.

Konkrétněji pak akční plán pomůže:

- dosáhnout lepšího využívání dopravní infrastruktury, a to i prostřednictvím nakládání s vozidly a zvýšení koeficientů nakládky, a určit takové investice do infrastruktury, které pomohou nákladní dopravě;

- zlepšit přeshraniční řízení toků nákladní dopravy a související administrativní požadavky na ohlašování;

- zlepšit integraci různých druhů dopravy a snížit frikční náklady ovlivňující intermodální dopravu;

- položit větší důraz na kvalitativní kritéria při volbě druhu dopravy;

- a zvýšit úroveň odborné způsobilosti, mobilitu a přitažlivost logistických profesí.

VARIANTY AKCÍ

S ohledem na výzvy, kterým čelí odvětví logistiky, se mělo za to, že pokud nemá pokračovat současný stav (bez přijetí opatření), bude potřeba kombinace opatření a řada nástrojů. Ty byly dále zařazeny do podskupin, které se zabývají oblastmi jako elektronická podpora nákladní dopravy (e-freight) a inteligentní dopravní systémy (ITS), udržitelná kvalita, zjednodušení, rozměry vozidel a městská doprava. Městská prostředí a dopravní koridory s velmi hustým provozem jsou prioritními oblastmi provádění těchto akcí. Celkem bylo určeno téměř 30 opatření, která by měla EU přijmout, aby zajistila udržitelnost a trvalou účinnost logistiky nákladní dopravy v Evropě.

OčEKÁVANÝ DOPAD

Posouzení dopadů zvážilo pravděpodobné hospodářské, sociální a environmentální důsledky návrhů, a zejména jejich přínos ke zmírnění problémů označených na počátku.

Pokud jde o hospodářský rozměr, při analýze byl použit koncept celkových logistických nákladů, který se snaží měřit logistické náklady společnosti z hlediska faktorů souvisejících s dopravou a začleněním předcházejících nákladů, např. objednávání dopravních služeb, a doplňkových nákladů souvisejících s potřebou zajistit bezpečnost a skladování. Tato mikroekonomická analýza byla doplněna snahou o zhodnocení dopadů na hospodářství obecně z hlediska vlivu na HDP.

Vliv na životní prostředí byl hodnocen především z hlediska dopadu na emise skleníkových plynů, které v současné době představují pravděpodobně největší výzvu pro dopravu. Avšak zejména ve městech jsou nadále důvodem k obavám i emise znečišťujících látek.

Analyzovaný sociální rozměr se týká v prvé řadě zaměstnanců v odvětví logistiky a souvisejících odvětvích hospodářství. Proto byla prvořadá pozornost věnována otázkám, jako je odborná příprava a mobilita, ačkoli posouzení dopadů se snažilo zvážit také pravděpodobný vliv navrhovaných opatření na společnost obecně, zejména z hlediska vlivu na kvalitu života ve městech.

Mikroekonomické přínosy

Položením základů pro elektronické služby v oblasti logistiky, pro zvýšenou předvídatelnost a sledování pohybu nákladů a vyšší koeficientů nakládky, jakož i účinnější využívání vozidel lze očekávat, že akce zařazené do podskupiny e-freight/ITS sníží náklady související s objednáváním dopravních služeb, zásobami a skladováním a samotné náklady na dopravu.

Opatření seskupená pod hlavičkou „Udržitelná kvalita a účinnost“ by měla příznivě ovlivnit jednotlivé složky logistických nákladů tím, že zlepší logistickou odbornou přípravu, umožní odesilatelům uplatňovat kvalitativní kritéria při výběru provozovatelů dopravy a pomohou provozovatelům překladišť zvýšit výkonnost a účinnost v důsledku možnosti porovnat své výsledky s dalšími provozovateli.

Zjednodušení logistických řetězců přinese významné úspory díky snížení správního zatížení a zmírnění nákladů vznikajících z důvodu právní nejistoty, pokud jde o záruky v multimodálních dopravních řetězcích.

Vliv rozměrů vozidel je třeba důkladně prověřit dříve, než budou vyvozeny závěry k jejich hospodářským dopadům. Pokud jde o stanovení norem pro nákladové jednotky intermodální nákladní dopravy, lze předpokládat, že umožní levnější nakládku, vykládku a překládku zboží a zvýší produktivitu terminálů. Dále pak sníží náklady na dopravu podstatným zvýšením koeficientů nakládky v případě ISO kontejnerů a některých výměnných nástaveb.

Zvláštní důraz kladený na zvyšování účinnosti dopravy ve městech a koridorech pro dálkovou nákladní dopravu by měl snížit náklady související s dopravou a zkrátit dopravní vzdálenosti dodávek zboží ve městech.

Očekávané přímé a nepřímé vlivy jednotlivých možností na snížení celkových logistických nákladů jsou shrnuty v následující tabulce.

Objednávání a komunikace | Náklady na zásoby, skladování a rizika | Nakládka, vykládka a překládka | Doprava |

e-freight / ITS | + | + | + |

Udržitelná kvalita | + | + | + |

Zjednodušení | + | + | + |

Rozměry vozidel a nákladové jednotky | + | + |

Městská doprava | + |

Zelené koridory | + | + | + | + |

V subjektivním posuzování poskytovatelů logistických služeb a odesilatelů se objevuje jasné rozlišování dle účinnosti každé z možností (viz tabulka níže). Je důležité zdůraznit, že uvedené absolutní hodnoty vyjadřují spíše vnímané, nežli změřené výhody. Analýza těchto výsledků by navíc měla vzít v úvahu skutečnost, že jsou obecně upřednostňovány politiky, které mají okamžitý dopad, před opatřeními, která řeší dlouhodobé cíle.

Vnímané výhody navrhovaných činností [1]

Odhadované finanční úspory | Odhadované úspory v čase |

e-freight / ITS | 8 % | 10 % |

Udržitelná kvalita | 10 % | 12 % |

Zjednodušení | 4 % | 5 % |

Rozměry vozidel a nákladové jednotky | 11 % | 9 % |

Městská doprava | 14 % | 14 % |

Makroekonomické přínosy

Posouzení dopadů předložilo optimistický a realistický scénář odpovídající šíři vlivů očekávaných z akčního plánu. Pro stručnost je zde představen pouze realistický scénář.

Realistický scénář předpokládá, že akční plán zlepší produktivitu v odvětví logistiky alespoň o 3 % ve vnitrozemské dopravě, o 5 % pro doplňkové dopravní služby a o 3 % pro komunikace. Dále sníží náklady na logistiku nákladní dopravy o 2 % a dobu přepravy nákladu o 3 %, jakož i zvýší koeficienty nakládky o 3 %. Tyto údaje vycházejí z odborných posudků očekávaného celkového vlivu opatření navrhovaných v akčním plánu pro logistiku.

Za pomoci modelu ASTRA bylo vypočítáno, že tyto změny povedou ke zvýšení průměrné roční míry růstu HDP pro EU27 o +0,04 % v porovnání se zachováním současného stavu. I přes tento poměrně nízký údaj by to vedlo k dalšímu růstu ve výši několika miliard eur ročně.

[pic]

Dopady na životní prostředí

V době, kdy se environmentální profil mnoha odvětví zlepšuje, se emise CO2 související s dopravou, z nichž jedna třetina připadá na nákladní dopravu, zvyšují a mohly by ohrozit cíle EU pro emise skleníkových plynů. Kombinace navrhovaných činností pomůže tyto otázky řešit tím, že přispěje ke snížení nadbytečné dopravní činnosti, zlepší integraci různých druhů dopravy a přitažlivost těch druhů dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a usnadní zohledňování kvalitativních kritérií – včetně dopadů na životní prostředí – při výběru ze strany zákazníků. Pojem „zelené dopravy“ a prioritní městská doprava pomohou uplatňovat nové, k životnímu prostředí šetrné technologie tam, kde bude jejich dopad největší.

Konkrétně bude akční plán pro logistiku přínosný z hlediska životního prostředí, protože:

- účinné rozvržení tras, zejména v silniční dopravě, sníží hladiny emisí CO2 uvolněním přetížení a zvýšením koeficientů nakládky;

- elektronické sledování pohybu nákladů zlepší předvídatelnost dodávek, pomůže předcházet zbytečným jízdám nákladů a energeticky náročným řešením dodávek „narychlo“ pro výrobu nebo distribuci citlivou vůči narušení;

- používání multimodálních nákladových jednotek zlepší interoperabilitu různých druhů dopravy a usnadní přechod na druhy dopravy méně znečišťující životní prostředí;

- správní a právní zjednodušení sníží náklady na multimodální nákladní dopravu, která se tak stane přitažlivější;

- šíření osvědčených postupů a zlepšení odborné přípravy logistiků zajistí, že rozhodnutí týkající se nákladní dopravy se budou přijímat s plným vědomím různých alternativ a environmentálních, sociálních i hospodářských dopadů.

Podstatný dopad na environmentální profil logistiky nákladní dopravy lze očekávat tam, kde existují přitažlivé modální alternativy. To úzce spojuje úspěch akčního plánu pro logistiku s dalšími politickými iniciativami v oblasti dopravy, zvláště s podporou železniční sítě zaměřené na nákladní dopravu a námořních dálnic. Jejich zavedení a posílení železniční dopravy ve financování TEN-T vytvoří podmínky, které umožní provozovatelům v odvětví logistiky a dopravy poskytovat služby, které jsou nejen hospodářsky účinné, ale také environmentálně udržitelné. Další podnět k používání druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí je navíc možné očekávat z internalizace externích nákladů, kde práce na metodologiích probíhá.

Sociální dopady

Akční plán pro logistiku ovlivní zaměstnance tohoto odvětví a osoby dotčené jeho dopady (hluk, výfukové plyny, emise, přetížení).

Navrhovaná iniciativa akčního plánu vytvořit systém certifikace pro logistiky zlepší úroveň odborné přípravy a vytvoří nové profesní vyhlídky pro zaměstnance tohoto odvětví. Zavedení nových technologií, zejména v oblasti IT, zvýší potřebu odborníků v odvětví logistiky a zvýší hodnotu schopností zaměstnanců.

Pokud jde o širokou veřejnost, vliv opatření akčního plánu na sociální prostředí bude pravděpodobně z dlouhodobého hlediska pozitivní, zejména díky opatřením na podporu osvědčených postupů v městském prostředí. Hodně však bude záležet na technologickém vývoji dopravních technologií a iniciativy jako podpora „zelených koridorů“ by měly také zvážit, jak učinit nákladní dopravu slučitelnější s naším vnímáním kvality života.

Správní náklady

S výjimkou jednotného správního portálu, který bude vyžadovat další investice do vnitrostátních systémů výpočetní techniky, budou správní náklady na provádění akčního plánu pro logistiku omezené, pro podniky i pro veřejné orgány. Očekává se, že pro veřejné orgány budou nejvýznamnější nákladové složky spojeny s prací na nových normách, zaváděním systému certifikace kvalifikací a možnými úpravami vnitrostátních osnov odborné přípravy, zavedením porovnávání a měření výkonnosti a provozem středisek na podporu multimodální dopravy. Pro podniky jsou hlavními nákladovými faktory úprava nových norem a splnění požadavků na certifikaci a porovnávání.

ZÁVěRY

Pro činnost EU na podporu logistiky existují jasné argumenty, které zároveň vyvolávají vysoká očekávání. Politikové by měli umožnit sladění požadavku na účinnost logistických služeb (jako klíčový faktor v evropské konkurenceschopnosti) a udržitelnost postupů v tomto odvětví.

Mezi různými zvažovanými možnostmi sice existují jasné rozdíly z hlediska očekávaných dopadů, doporučuje se však realizovat kombinaci akcí z důvodu součinnosti, která se mezi nimi může vyvinout, a z důvodu charakteristických rysů logistiky nákladní dopravy, které jsou ovlivňovány vývojem v oblasti technologií a předpisů.

Nyní navrhovaná kombinace akcí by měla přímým či nepřímým způsobem příznivě ovlivnit celkové logistické náklady daného průmyslu tím, že sníží náklady na objednávání a komunikaci, náklady spojené s udržováním zásob a řízením rizik, náklady související s překládkou a konečně náklady na dopravu samotnou. Některé z těchto akcí jsou svou povahou přípravné. Samy o sobě nebudou mít žádný okamžitý vliv na účinnost logistických služeb v EU, ale jsou nezbytnými kroky na cestě ke zlepšení logistického rámce.

Zejména malé a střední podniky mohou očekávat výhody, protože normalizace (v oblasti informačních systémů a technologií vozidel), jakož i administrativní zjednodušení jim umožní nepoměrně snížit provozní náklady. Posílení kvalitativního faktoru v rozhodování logistiky nákladní dopravy otevře nové tržní příležitosti.

Lze očekávat, že navrhované činnosti budou mít blahodárný vliv na životní prostředí tím, že pomohou snížit nadbytečnou dopravní činnost, zlepší integraci různých druhů dopravy a přitažlivost těch druhů dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a usnadní zohledňování kvalitativních kritérií – včetně dopadů na životní prostředí – při výběru ze strany zákazníků.

Tato kombinace činností bude mít také pozitivní sociální dopad v tom, že posílí kvalitu odborné přípravy a zlepší příležitosti mobility. Pro občany obecně účinnější logistika nákladní dopravy pomůže zajistit kvalitu života, kterou jako spotřebitelé očekáváme, a zároveň sníží její nepříznivý vliv na naše přirozené prostředí.

INTERNÍ PřEZKUM

Vzhledem k závazku vytvářet vysoce kvalitní a přesná posouzení dopadů Komise zřídila výbor pro posouzení dopadů, jehož úkolem je podporovat a sledovat kvalitu jednotlivých posouzení dopadů zpracovávaných útvary Komise. Výbor přezkoumal existující dokument a své stanovisko předložil dne 23. července 2007. S ohledem na tyto poznámky bylo posouzení dopadů celkově přezkoumáno a zkráceno.

Mezi provedenými změnami bylo zpřesněno vyjádření problému a cíle akčního plánu, politické souvislosti byly vyjádřeny uceleněji, byly zdůrazněny očekávané environmentální a sociální dopady a bylo podrobněji vysvětleno makroekonomické modelování.

[1] Pro metodologii použitou v průzkumu se odkazuje na dokument Preparatory Study for an Impact Assessment on a EU Freight Logistics Action Plan, Stakeholders’ demand for policy measures (Přípravná studie pro posouzení dopadů na akční plán pro logistiku nákladní dopravy v EU, požadavek zúčastněných stran na politická opatření), duben 2007.