16.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/53


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o změně směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, o zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z paliv používaných v silniční dopravě, o změně směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a o zrušení směrnice 93/12/EHS

KOM(2007) 18 v konečném znění – 2007/0019 (COD)

(2008/C 44/15)

Dne 14. března 2007 se Rada, v souladu s články 95 a 175 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. července 2007. Zpravodajem byl pan OSBORN.

Na 439. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 24. a 25. října 2007 (jednání dne 24. října 2007), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 74 hlasy pro, 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) silně podporuje plány Unie na boj proti klimatické změně snížením emisí skleníkových plynů. Výbor se domnívá, že v oblasti dopravy je třeba zahájit činnost na základní úrovni tím, že se budou řešit tlaky, které vedly k trvalému růstu všech druhů dopravy během mnoha let.

1.2

Výbor se dále domnívá, že stále existuje značný prostor pro zlepšení energetické účinnosti ve výkonnosti všech druhů dopravy. Výbor lituje, že Komise zjevně oslabila původní záměry týkající se účinnosti automobilových motorů, a tím odlehčila tlak na dosažení vyšších standardů v automobilovém průmyslu.

1.3

Výbor v zásadě souhlasí s šířením biopaliv v Unii. Domnívá se však, že je třeba důkladně posoudit celkový dopad biopaliv na hladiny CO2 a že tempo a vyváženost jejich šíření musí být stále sledovány.

1.4

Konkrétně by Evropská komise měla specifikovat, jak chce dosáhnout cíle 10 % používání biopaliv do roku 2020 vzhledem k podmínkám, které pro dosažení stanovila Rada, a měla by být připravena změnit svůj přístup, pokud se z hlediska snižování množství uhlíku ukáže být méně účinný, než se předpokládalo, nebo pokud bude mít nežádoucí dopad na strukturu světového zemědělství nebo na biodiverzitu.

1.5

EHSV připouští, že je nicméně vhodné změnit pravidla pro specifikaci paliv, jak je navrženo v této směrnici, aby bylo možné vyrábět a uvádět na trh nový benzin s vysokým obsahem biopaliv, za podmínky, že budou vyloučeny obavy spojené s potenciálními dopady na znečištění.

1.6

Výbor silně podporuje návrh požadovat po průmyslu paliv, aby sledoval emise skleníkových plynů z paliv, které uvede na trh, během jejich životního cyklu a podával o tom zprávy, a aby tyto emise v období 2010–2020 každoročně snižoval o 1 %. Výbor se domnívá, že je vhodné tuto činnost provádět na evropské úrovni, spíše než ji ponechat členským státům.

1.7

Výbor podporuje navržené malé změny týkající se obsahu síry v palivech. Navrhuje, aby dvě fáze snížení emisí síry navrhované u vnitrozemské plavby byly spojeny do jedné fáze snížení s konečnou hodnotou (10 ppm obsahu síry) a vyhnulo se tak situaci, že by vlastníci plavidel museli na svých plavidlech učinit dvě samostatné úpravy.

2.   Úvod

2.1

Směrnice o jakosti paliv 98/70/ES (a směrnice, kterými byla následně změněna) obsahuje specifikace pro benzin a motorovou naftu ve Společenství a zaměřuje se především na omezení obsahu síry a snížení obsahu olova a aromátů v benzinu. Stanovuje mezní hodnotu pro obsah síry u plynových olejů určených pro nesilniční pojízdné stroje.

2.2

Směrnice Rady 1999/32/ES, kterou se mění směrnice Rady 93/12/ES, stanoví mezní hodnoty pro obsah síry v některých kapalných palivech a konkrétně uvádí palivo používané v plavidlech vnitrozemské plavby.

2.3

Tento návrh by změnil povolené specifikace tak, aby mohl být zaveden nový stupeň benzinu s vysokým obsahem biopaliv obsahující až 10 % etanolu. Stanovil by také určitá menší zpřísnění pro povolený obsah síry v palivech.

3.   Hlavní události v EU

3.1

Společenství se nedávno zavázalo dosáhnout cílů snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % oproti roku 1990.

3.2

Vnitrozemská doprava představuje v dnešní době zhruba 20 % těchto emisí a musí se podílet na splnění těchto snížení. Komise vyřešila jeden aspekt emisí skleníkových plynů přijetím všeobecné strategie na snížení emisí oxidu uhličitého u nových osobních a nákladních vozidel prodávaných v Evropské unii. Tato strategie umožní EU dosáhnout dlouho stanovený cíl omezit do roku 2012 průměrnou hodnotu emisí CO2 z nových automobilů na 120 g/km.

3.3

Co se týče paliv, směrnice EU o biopalivech (2003/30/ES) usiluje o další pokrok ve snížení emisí CO2 tím, že podporuje používání paliv z biomasy a dalších obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Strategie Společenství v oblasti biopaliv byla dále podrobně zpracována ve sdělení Komise Strategie Evropské unie pro biopaliva, k němuž Výbor přijal stanovisko dne 24. října 2007.

3.4

V březnu 2007 stanovila Rada závazný minimální cíl pro všechny členské státy, jímž je dosáhnout do roku 2020 10 % podílu biopaliv na celkové spotřebě benzinu a nafty v EU. Toto je třeba uskutečnit nákladově efektivním způsobem.

3.5

Předložená směrnice má tuto strategii podpořit. Hlavní změnou je povolit mísení většího množství etanolu do nového stupně benzinu pro motoristy a tím umožnit rychlé šíření biopaliv stanovené Radou.

4.   Obecné připomínky

4.1

Evropská unie se oprávněně ujala vedoucí úlohy ve světě v otázce klimatické změny a přijala přísné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2012 a 2020.

4.2

EHSV plně podporuje tyto cíle a celkový postoj Komise k vytvoření komplexního akčního programu. Domnívá se však, že v sektoru dopravy existuje určité nebezpečí, že bude stanoven nesprávný sled priorit.

4.3

Výbor se domnívá, že v oblasti dopravy je třeba zahájit činnost na nejnižší úrovni tím, že se budou řešit tlaky, které vedly k trvalému růstu všech druhů dopravy v posledních dvou stoletích. Evropská strategie udržitelného rozvoje, kterou Rada přijala v roce 2006, zavázala Unii dosáhnout oddělení hospodářského růstu od růstu dopravy. Tento úkol by měl mít nejvyšší prioritu. Výbor opět nabádá Komisi, aby předložila zásadní integrovaný přezkum, jak tohoto úkolu dosáhnout.

4.4

Další prioritou by měl být požadavek na zlepšení palivové účinnosti osobních automobilů a jiných vozidel. Návrh na stanovení mezní hodnoty emisí CO2 na 120 g/km je vhodným krokem. Výbor se domnívá, že by mělo být možné postupovat v této otázce dále a rychleji a že by bývalo lepší držet se původního návrhu a požadovat po výrobcích motorových vozidel, aby dodrželi tento cíl.Výbor očekává, že Komise bude v tomto směru důraznější.

4.5

Co se týče biopaliv Výbor se domnívá, že by mohly sehrát důležitou úlohu. Je však toho názoru, že třeba brát více v úvahu dopady na životní prostředí, společnost, zemědělství a zaměstnanost, které se projeví jak v Evropě, tak na celém světě. Výbor v současnosti pracuje na zvláštním stanovisku, které se touto otázkou zabývá.

4.6

Pěstování plodin pro výrobu biopaliv lze považovat za vhodný způsob využití půdy, pokud však nebude nahrazovat jiná využití půdy, která jsou z hlediska snižování emisí skleníkových plynů stejně účinná nebo lepší. Evropské zemědělské postupy splňují vysoké požadavky ochrany životního prostředí díky cross-compliance. Z tohoto režimu by v podstatě mohl být vyvinut nástroj, který by zajistil to, že plodiny pro výrobu biopaliv budou z hlediska uhlíkové účinnosti pěstovány optimálním způsobem. Bude však nutné přirovnat a zjistit rozdíly mezi dopravou a rafinací biopaliv a tradičních paliv. Je třeba důkladně posoudit celkový dopad biopaliv na hladiny CO2, jelikož tento dopad nemusí být ve všech případech kladný.

4.7

Obecněji řečeno by hromadné šíření plodin na výrobu biopaliv v Evropě a jiných částech světa mohlo mít jiné závažné dopady na produkci potravin, ochranu lesů a biodiverzity a na další oblasti. Tyto dopady je nutné pečlivě posoudit. Také tento problém bude podrobně prošetřen ve zvláštním stanovisku.

4.8

Výbor je toho názoru, že je zapotřebí trvale monitorovat optimální způsob rozvoje trhu s biomasou a biopalivy a že bude důležité, aby opatření na podporu rozvoje tohoto trhu, a to jak v předložené směrnici, tak v jiných opatřeních, umožnila trhu najít si optimální cestu k nejefektivnějším a z hlediska snižování uhlíku nejúčinnějším řešením.

4.9

Vzhledem k těmto výhradám ohledně rozsahu a tempu rozvoje biopaliv se Výbor domnívá, že by Komise a Unie měly pečlivě sledovat cíl, kterým je 10 % využívání biopaliv do roku 2020, a být připraveny ho změnit, pokud to bude nezbytné.

4.10

Výbor se k předložené směrnici staví z tohoto obecného hlediska. Výbor není v zásadě proti změně směrnice o jakosti paliv s cílem umožnit mísení vhodných biopaliv. Domnívá se však, že by se mělo velmi pečlivě zajistit, aby důsledkem mísení biopaliv do benzinu nebyly jiné nepříznivé dopady na životní prostředí, jako např. uvolnění škodlivějších těkavých organických sloučenin (VOC). Je také důležité pečlivě vypočítat očekávaný vliv na emise CO2 a vzít při tom případ od případu plně v úvahu analýzu celého životního cyklu s cílem optimalizovat objem emisí CO2.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   Šíření biopaliv

5.1.1

Výbor uznává, že určité rozšíření biopaliv bude pravděpodobně potřebné. Je proto vhodné, aby byla změněna pravidla pro specifikaci paliv, jak je navrženo ve směrnici, aby bylo možné vyrábět a uvádět na trh nový benzin s vysokým obsahem biopaliv, to však za podmínky, že bude vyřešen problém potenciálně znečišťujících vedlejších účinků.

5.1.2

Výbor žádá o další činnost týkající se návrhu zmírnit mezní hodnoty pro tlak par a umožnit tak vyšší tlak par v novém benzinu s vysokým obsahem biopaliv. Vyšší tlak povede k vyšší těkavosti benzinu a tak k vyššímu uvolňování nežádoucích těkavých organických sloučenin jak u benzinových čerpadel, tak při vypařování z nádrží a jiných částí vozidel a při jejich prostupování. Tento problém lze do velké míry omezit vhodnými technickými opatřeními.

5.1.3

Výbor navrhuje, aby Komise tuto záležitost dále prozkoumala, než směrnici zavede. Některé zainteresované strany uvedly, že by mohlo být možné větší využití biopaliv bez požadavku na vyšší hodnoty tlaku. Případně by vyšší povolené hodnoty měly být spojeny s dalšími opatřeními týkajícími se benzínových čerpadel (čímž se již Komise zabývala) a omezení v používání permeabilních součástí při konstrukci motoru, aby se zajistilo, že neporostou čisté emise těkavých organických sloučenin, až budou biopaliva zaváděna v rozsáhlejší míře.

5.2   Sledování emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu

5.2.1

Výbor silně podporuje návrh požadovat po průmyslu paliv, aby sledoval emise skleníkových plynů z paliv, které uvede na trh, během jejich životního cyklu a podával o tom zprávy, a aby tyto emise v období 2010–2020 každoročně snižoval o 1 %. Ačkoliv průmysl paliv v posledních letech zlepšil svoji výkonnost z hlediska energetické účinnosti, existuje stále prostor pro podstatné zlepšení. U ústí ropných vrtů hoří stále přespříliš mnoho ropy. Plýtvá se tak cenným zdrojem a vznikají milióny tun emisí uhlíku a dalšího znečištění. V rámci průmyslu paliv se svojí energetickou účinností a úrovní propouštění a množstvím odpadu také značně liší rafinerie, ropovody a doprava. Lze toho udělat hodně, aby standardy v rámci tohoto průmyslu dosáhly úrovně nejlepších provozovatelů.

5.2.2

Požadavek na sledování navržený pro průmysl paliv je formulován takovým způsobem, aby postupné zavádění biopaliv do energetického mixu mohlo být považováno za příspěvek k celkovému cíli na snížení emisí z tohoto průmyslu. Výbor souhlasí se strategií, která využívá ekologický potenciál, technicko-tržní potenciál a potenciál politiky zaměstnanosti v souvislosti s biopalivy, a tím tak využívá co nejlepší celkový efekt úspor CO2, ale obává se, že současný návrh může společnosti vyrábějící paliva vést k tomu, že budou lhostejné k příležitostem na zlepšení energetické účinnosti svých provozů a spíše upřednostní překotné šíření biopaliv.

5.2.3

Pokud bude návrh skutečně předložen, je třeba učinit několik opatření. Bude rozhodně důležité zajistit, aby byla důkladně provedena analýza životního cyklu biopaliv a ropných produktů a nebyla považována za pouhou formální záležitost. Různé druhy a zdroje biopaliv budou mít velmi odlišný dopad na celkovou bilanci CO2. Biopaliva by obecně mohla vykázat lepší výsledky než fosilní paliva co se týče emisí CO2 během svého životního cyklu. Evropská unie by měla přijmout opatření, která zajistí optimální řešení.

5.2.4

Pokud má být řádně zajištěn přínos v oblasti emisí CO2, musí být každý použitý zdroj podroben zvláštní analýze a posouzení, protože použití různých biopaliv má různý dopad na hladiny uhlíku.

5.2.5

V předloženém návrhu směrnice je právem pozitivně hodnoceno využití biomasy na výrobu biopaliv nebo na výrobu energie. To by mělo vést k dalšímu pozitivnímu rozvoji trhu s biomasou.

5.2.6

Navržená směrnice neuvádí nic o kvalitě sledování a o tom, jak mají být požadavky sledovány a vymáhány. Vzhledem k tomu, že většina podniků, kterých se to týká, působí na celosvětové úrovni a bude potřebovat důsledný přístup k požadavkům, které jim ukládá Komise, se Výbor domnívá, že je důležité, aby kvalita, sledování a vymáhání byly stanoveny na evropské úrovni, spíše než aby jejich interpretace a vymáhání byly ponechány na členských státech a nebyly tak důsledné.

5.3   Obsah síry v palivech

5.3.1

Výbor podporuje navržené potvrzení roku 2009 jako závazné lhůty pro dosažení maximálního obsahu síry 10 ppm v motorové naftě. Podporuje také navržená snížení maximálního obsahu síry v plynových olejích určených pro nesilniční pojízdné stroje a zemědělské a lesnické traktory. Požadavky na obsah síry jsou v těchto návrzích přizpůsobeny požadavkům, které byly přijaty pro silniční vozidla, což napomůže zajistit další snížení znečištění sírou a pevnými částicemi.

5.3.2

V případě vnitrozemské plavby Komise navrhla dvoufázové snížení emisí síry. Výbor navrhuje, že mohlo být lepší zvážit jednorázové snížení na konečnou hodnotu, aby se zabránilo situaci, že majitelé plavidel budou nuceni provést na svých plavidlech dvě samostatné úpravy. Mohlo by také být vhodné uvážit určitou úlevu pro historická nebo tradiční plavidla, která nebudou schopná snadno podstoupit nezbytné úpravy.

V Bruselu dne 24. října 2007

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Dimitris DIMITRIADIS