52005PC0136

Návrh směrnice Rady, kterou se mění, pokud jde o dobu uplatňování minimální základní sazby, směrnice 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty /* KOM/2005/0136 konecném znení - CNS 2005/0051 */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 14.4.2005

KOM(2005) 136 v konečném znění

2005/0051 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění, pokud jde o dobu uplatňování minimální základní sazby, směrnice 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty

(předložená Komisí)

ODŮVODNĚNÍ

1. V čl. 12 odst. 3 písm. a) druhém pododstavci směrnice 77/388/EHS[1] se stanoví, že Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem rozhodne jednomyslně o výši základní sazby daně z přidané hodnoty.

2. Toto ustanovení spadá do působnosti článku 93 Smlouvy o ES, který stanoví, že Rada jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu. Vzhledem k této skutečnosti se vždy považovalo za nezbytné stanovit základní sazbu.

3. S ohledem na vytvoření vnitřního trhu v lednu 1993 předložila Komise návrhy, jejichž cílem bylo zavést konečný systém daňové harmonizace. V případě sazeb nejprve navrhla harmonizovanou daňovou strukturu zahrnující dvě kategorie sazeb a sblížení sazeb uplatňovaných v členských státech v rámci rozpětí.

4. Vzhledem k tomu, že však Rada nemohla přijmout návrhy Komise před 1. lednem 1993, rozhodla se přijmout přechodný systém. V případě sazeb tedy přijala směrnici 92/77/EHS[2], kterou dané sazby sbližuje.

5. Tato směrnice zavádí systém minimální sazby, podle kterého by základní sazba od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1996 neměla být nižší než 15 %. Toto ustanovení bylo třikrát prodlouženo a je použitelné až do 31. prosince 2005.

6. S cílem zajistit, aby dosažená úroveň harmonizace sazeb zůstala zachována, Komise předložila dvakrát návrhy[3], které stanovily pro základní sazbu rozpětí, jehož spodní hranice byla 15 % a horní hranice 25 %. Toto rozpětí vycházelo ze sazeb uplatňovaných v členských státech, kde se úroveň základní sazby vždy pohybovala mezi 15 % a 25 %.

7. Tyto návrhy na sblížení sazeb, jejichž základem je stanovení rozpětí pro základní sazby, Rada v obou případech pozměnila[4] a ponechala pouze zásadu minimální sazby se spodní hranicí ve výši 15 %, která je srovnatelná se systémem, jež byl zaveden směrnicí z roku 1992.

8. V roce 2000 Komise ve snaze rychle zlepšit fungování vnitřního trhu přijala strategii[5], která měla více fází a zaměřovala se na čtyři hlavní cíle – na zlepšení a modernizaci stávajících pravidel, jednotnější používání stávajících předpisů a zavedení nové správní spolupráce. Priority strategie DPH byly zhodnoceny a zaktualizovány v roce 2003[6].

9. Základem pro zahájení této strategie bylo zjištění, že s přihlédnutím ke zdrženlivosti členských států bylo málo pravděpodobné, že by se při zavádění společného systému DPH založeného na zdanění v členském státě původu dosáhlo v blízké budoucnosti značného pokroku. Hlavním cílem strategie bylo dát v Radě nový podnět ke krátkodobému konkrétnímu a nezbytnému vylepšení platného systému zdanění, aniž by se však zpochybnil dlouhodobý cíl Společenství zavést konečný systém zdanění v členském státě původu.

10. Po tuto dobu však bylo třeba zabránit tomu, aby zvyšující se rozdíly mezi základními sazbami DPH, které členské státy uplatňují, nevedly ke strukturální nerovnováze v Unii a k narušení hospodářské soutěže. Komise tedy přijala návrh prodloužit dobu uplatňování minimální základní sazby ve výši 15 % do 31. prosince 2005 a nenavrhla žádné rozpětí. Rada tento návrh dne 19. ledna 2001 přijala beze změn.

11. Rozšířením Evropské unie o deset nových členských států, ke kterému došlo dne 1. května 2004, se situace týkající se základní sazby nijak nezměnila. Ve skutečnosti se ve 25 členských státech stále pohybuje v rozmezí 15 % a 25 %. Sazba ve výši 15 % je uplatňována ve dvou členských státech (na Kypru a v Lucembursku) a sazba ve výši 25 % je uplatňována ve třech členských státech (v Dánsku, Maďarsku a Švédsku).

12. Za těchto okolností je tedy vhodné zachovat po přechodnou dobu zásadu minimální základní sazby ve výši 15 % a navrhnout, aby byla použitelnost platných právních předpisů prodloužena.

13. Vzhledem k tomu, že doba uplatňování této sazby uvedená v čl. 12 odst. 3 písm. a) směrnice 77/388/EHS končí dne 31. prosince 2005, má tento návrh Radě umožnit prodloužení doby uplatňování základní sazby. Spodní hranice základní sazby po dobu pěti let od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 je tak stanovena na 15 %.

Komentář k článkům

Článek 1

V prvním pododstavci je navrženo, aby současná minimální základní sazba daně z přidané hodnoty v jednotlivých členských státech, která v současné době činí 15 %, byla prodloužena od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010.

Ve druhém pododstavci se stanoví, že platnost minimální základní sazby končí dne 31. prosince 2010. Toto ustanovení bude přezkoumáno, protože o výši základní sazby, která se bude uplatňovat po tomto datu, musí na návrh Komise nejpozději do 31. prosince 2010 rozhodnout Rada.

Články 2 až 4

Tyto články obsahují opatření upravující vstup dané směrnice v platnost.

2005/0051 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění, pokud jde o dobu uplatňování minimální základní sazby, směrnice 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 93 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[7],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[8],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[9],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V čl. 12 odst. 3 písm. a) druhém pododstavci šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně[10] se stanoví, že Rada rozhodne o výši základní sazby, která bude uplatňována po 31. prosinci 2005.

(2) Stávající základní sazba daně z přidané hodnoty platná v členských státech zajišťuje spolu s mechanismy přechodného systému fungování tohoto systému na uspokojivé úrovni. Je ale třeba zabránit tomu, aby zvyšující se rozdíly mezi základními sazbami DPH, které členské státy používají, nevedly ke strukturální nerovnováze ve Společenství a k narušení hospodářské soutěže v některých odvětvích činnosti.

(3) Je proto vhodné zachovat současnou minimální základní sazbu 15 % na další období dostatečně dlouhé na to, aby bylo možné pokračovat ve strategii zjednodušení a modernizace stávajících právních předpisů Společenství v oblasti DPH, která byla představena ve sdělení Komise ze dne 7. června 2000[11] a ze dne 20. října 2003[12].

(4) Směrnice 77/388/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V čl. 12 odst. 3 písm. a) směrnice 77/388/EHS se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Základní sazbu daně z přidané hodnoty stanoví každý členský stát jako procentní podíl ze základu daně a je stejná pro dodání zboží i pro poskytování služeb. Od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 nesmí být základní sazba nižší než 15 %.

O výši minimální základní sazby, která bude uplatňována po 31. prosinci 2010, rozhodne Rada v souladu s článkem 93 Smlouvy.“

Článek 2

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda / předsedkyně

[1] Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

[2] Směrnice 92/77/EHS (Úř. věst L 316, 31.10.1992, s. 1).

[3] KOM(95) 731 (Úř. věst. C 73, 13.3.1996, s. 22) a KOM(1998) 693 (Úř. věst. C 409, 30.12.1998, s. 13).

[4] Směrnice Rady 96/95/ES ze dne 20.12.1996 (Úř. věst. L 338, 28.12.1996, s. 89) a směrnice Rady 1999/49/ES ze dne 25.5.1999 (Úř. věst. L 139, 2.6.1999, s. 27).

[5] KOM(2000) 348 v konečném znění. Sdělení Komise ke strategii pro lepší fungování systému DPH v rámci vnitřního trhu.

[6] KOM(2003) 614 v konečném znění. Sdělení Komise. Hodnocení a aktualizace priorit strategie DPH.

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. C […], […], s. […].

[9] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

[11] KOM(2000) 348 v konečném znění.

[12] KOM(2003) 614 v konečném znění.