15.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 417/10


Usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy

(2015/C 417/02)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

PŘIPOMÍNAJÍCE POLITICKÉ SOUVISLOSTI TÉTO OTÁZKY, A TO ZEJMÉNA:

1.

usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (1), v němž je účast uvedena jako jedna z oblastí činnosti, jejímž cílem je podporovat účast mladých lidí v zastupitelské demokracii a občanské společnosti na všech úrovních a na životě společnosti obecně, a v němž je vymezena obecná iniciativa spočívající v podněcování a podpoře zapojení mladých lidí a organizací mládeže a jejich účasti na tvorbě politik, jejich provádění a hodnocení prostřednictvím nepřetržitého strukturovaného dialogu s mladými lidmi a organizacemi mládeže,

2.

usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. května 2014 o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na období let 2014–2015 (2),

3.

společná doporučení čtvrtého pracovního cyklu týkajícího se strukturovaného dialogu, vymezená na konferenci EU o mládeži uspořádané lucemburským předsednictvím ve dnech 21. až 24. září 2015 (3).

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

4.

Demokracie, pluralismus a aktivní občanství jsou základními hodnotami Evropské unie. Mezi ně patří hodnoty svobody projevu a tolerance (4), jakož i úsilí o začleňování všech evropských občanů. Demokracii nelze považovat za samozřejmost a je třeba ji neustále chránit a posilovat.

5.

Mladí lidé v Evropě vykazují obecně podporu demokratickému zřízení a jeho zastupitelským orgánům a důvěřují jim, jsou ale kritičtí, pokud jde o způsob, jakým tento systém funguje v praxi, a o výsledky, jichž dosahuje. (5)

6.

Je pro ně často stále obtížnější identifikovat se s tradičními způsoby politické účasti, jako jsou politické strany a odborové organizace, ale zapojují se do alternativních forem poskytujících větší prostor pro individuální rozhodování, jako jsou kampaně, petice, demonstrace a bezprostřední akce, jejichž cílem je podpora určité konkrétní věci a dosažení hmatatelné změny v jejich životě. (6)

7.

Informační a komunikační technologie, především sociální média a jejich využívání prostřednictvím mobilních zařízení, nabízejí nové možnosti zapojení do politických procesů a informování o nich, urychlují šíření informací a zintenzívňují rozvoj alternativních forem účasti,

V SOUVISLOSTI S PROCESEM STRUKTUROVANÉHO DIALOGU UZNÁVAJÍ, ŽE:

8.

Strukturovaný dialog představuje nástroj náležející do rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže, jehož cílem je zapojit mladé lidi do vytváření politik EU. Výstupy čtvrtého osmnáctiměsíčního pracovního cyklu týkajícího se obecné tematické priority „posílení postavení mládeže se zaměřením na přístup k právům a význam účasti mladých lidí na politickém životě“ (7) jsou založeny na výsledcích, jichž bylo dosaženo prostřednictvím konzultací s mladými lidmi před začátkem a v průběhu italského, lotyšského a lucemburského předsednictví, jakož i konferencí EU zaměřených na mládež konaných v Římě v říjnu 2014, v Rize v březnu 2015 a v Lucemburku v září 2015 (8).

9.

Výsledky dialogu mezi mladými lidmi a politickými představiteli představují významné podklady pro toto usnesení, včetně perspektivy mladých lidí, osob pracujících s mládeží a jiných odborníků v oblasti mládeže, a usnadňují tvorbu účinných politik EU založených na důkazech,

MAJÍ ZA TO, ŽE:

10.

Evropská unie se opírá o mladé lidi oddané zásadám demokracie a evropským hodnotám.

11.

Evropská politika a politika obecně by měly reagovat na potřeby a ambice mladých lidí. Proto musí být politické otázky transparentní a musí být sdělovány všem občanům, včetně mladých lidí. Mladí lidé musí porozumět dotčeným otázkám, jen tak můžeme vzbudit jejich zájem a podporovat jejich politickou angažovanost. Osoby přijímající rozhodnutí v různých oblastech a na různých úrovních politiky by měly mladým lidem poskytovat příležitost k účasti na významných rozhodovacích procesech, jež by měla mít patřičný dopad.

12.

Koncepce účasti na politickém životě zahrnuje v první řadě zastoupení mladých lidí v rámci struktur zastupitelské demokracie, tedy účast ve volbách jako voliči, účast ve volbách jako kandidáti a účast na činnosti politických stran. Účast na politickém životě se může uskutečňovat také prostřednictvím členství v organizacích (mládeže) prosazujících zájmy mladých lidí, osobní či on-line účastí v politických debatách a prostřednictvím jiných forem utváření postojů a kulturního projevu. Účast na politickém životě si lze vyzkoušet také prostřednictvím činností pořádaných v rámci výchovy k občanství a lidským právům a aktivit zaměřených na dosažení pozitivních změn ve společnosti.

13.

Díky účasti na procesech politického života mohou mladí lidé lépe porozumět procesům utváření názorů a různým zájmům, které jsou ve hře. Na osobní úrovni tak mohou rozvíjet své sociální dovednosti, odpovědnost, sebedůvěru, iniciativu, kritický postoj, jakož i komunikační a vyjednávací dovednosti, smysl pro kompromis, empatii a respekt vůči názorům jiných osob.

14.

Mezi charakteristiky účinných a reálných postupů, pokud jde o účast mládeže na politickém životě, patří:

význam dané otázky a reálný dopad na život mladých lidí,

praxe a zkušenosti s účastí na každodenním životě v různých kontextech, jako je rodina, obec, škola, pracoviště, práce s mládeží a život na místní úrovni (politická socializace),

srozumitelná zpětná vazba a následná opatření ze strany osob s rozhodovací pravomocí,

inkluzivnost a rovný přístup pro všechny mladé lidi bez ohledu na jejich pohlaví, etnickou příslušnost, kulturní prostředí, vzdělání a sociální původ, sexuální orientaci, věk a zvláštní potřeby.

15.

Politika v oblasti mládeže, práce s mládeží a organizace mládeže hrají v tomto ohledu významnou úlohu prostřednictvím podpory aktivního občanství, příležitostí k účasti na politickém životě a prevence marginalizace a násilné radikalizace, zejména na místní úrovni, kde se otevřená práce s mládeží a terénní práce s mládeží zaměřují na mladé lidi.

16.

Pro svědomitou a účinnou účast mladých lidí jsou nezbytným předpokladem tělesná a duševní pohoda a zajištění základních potřeb včetně vzdělávání a odborné přípravy, zdraví, zaměstnání, finančního zabezpečení a začlenění do společnosti,

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

17.

Vypracovaly, prováděly či dále rozvíjely strategie, programy, struktury nebo jiné vhodné mechanismy na vnitrostátní, regionální či místní úrovni s cílem posilovat účast všech mladých lidí na politickém životě, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi. Tyto mechanismy by měly být založeny na znalostech a důkazech, vycházet z meziodvětvové spolupráce a měly by zapojovat všechny příslušné zúčastněné subjekty. Příprava účinných strategií účasti by měla zahrnovat zapojení cílové skupiny ve fázích plánování, provádění, monitorování a hodnocení. Strategie by mohly obsahovat následující priority.

Formální vzdělávání a neformální učení

18.

Podporovat a prosazovat meziodvětvovou spolupráci a partnerství mezi poskytovateli formálního vzdělávání, organizacemi mládeže a subjekty v oblasti práce s mládeží s cílem rozvíjet integrované přístupy v rámci programů výchovy k občanství při současném zapojení mladých lidí, učitelů, pracovníků s mládeží, rodičů a dalších příslušných aktérů.

19.

Prostřednictvím každodenního uplatňování demokratických zásad rozšiřovat udržitelné struktury účasti v rámci formálního vzdělávání a neformálního učení s cílem podporovat rozvoj sociálních dovedností a kompetencí souvisejících s demokratickými hodnotami a lidskými právy, jako jsou například svoboda projevu a respektování rozmanitosti.

20.

Podporovat zřizování a rozvoj organizací či struktur na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zastupujících zájmy studentů vůči institucím poskytujícím formální vzdělávání.

21.

Podporovat rozvoj programů mediální gramotnosti rozvíjející schopnost kritické analýzy informací v dnešní znalostní společnosti, jakož i programy gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií zaměřené na rozvoj technologických uživatelských dovedností umožňujících přístup k užitečným online informacím, jejich správu, posuzování a vytváření.

Možnosti účasti na místní a regionální úrovni

22.

V úzké spolupráci s místními a regionálními veřejnými orgány umožnit a podporovat vytváření postupů pro účast, například rad mládeže, s cílem dát mladým lidem možnost vyjádřit se v rámci rozhodovacích procesů na místní a regionální úrovni.

23.

Navrhovat a poskytovat příležitosti k získávání informací a ke školení pro tvůrce politik v oblasti metod a nástrojů udržitelné komunikace a účasti přizpůsobených mládeži, s cílem podporovat otevřenost vůči mladým lidem a ochotu naslouchat jim.

24.

Zvážit, zda by bylo vhodné snížit věkovou hranici pro účast ve volbách do místních a regionálních veřejnoprávních orgánů na 16 let, s ohledem na vnitrostátní podmínky a vnitrostátní právní rámce.

Alternativní formy a účast prostřednictvím internetu (e-participation)

25.

Uznávat a podporovat mladé lidi, práci s mládeží a organizace mládeže při vytváření různých forem účasti na politickém životě, zahrnujících mimo jiné petice, demonstrace, kampaně, jakož i využívání kultury, umění a sportu, a to za předpokladu, že tyto nástroje budou umožňovat různé možnosti vyjadřování názorů a různé možnosti přístupu k účasti na politickém životě, především pokud jde o oslovování mladých lidí s omezenými příležitostmi.

26.

Vytvářet digitální nástroje pro politickou účast mladých lidí v kombinaci s prvky osobního kontaktu a navrhovat vhodné vzdělávací příležitosti pro učitele, pracovníky s mládeží, trenéry a osoby mající vliv na utváření názorů pracující s různými cílovými skupinami v rámci formálního vzdělávání a neformálního učení s cílem oslovit mladé lidi na všech úrovních; uznávat a využívat stávající informační kanály zaměřené na mládež a poskytovatele informací pro mládež na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

27.

Zahrnout oblast mládeže do provádění strategie pro jednotný digitální trh v Evropě, obsahující témata jako digitální dovednosti a odborné znalosti, bezpečnější používání online technologií a boj proti nezákonnému obsahu, jako je například rasismus, xenofobie, a vyzývání k násilí.

Dialog s osobami s rozhodovací pravomocí v oblasti politiky

28.

Ve vhodných případech podporovat informační a komunikační postupy a nástroje umožňující, aby mladí lidé porozuměli veřejným politikám a ztotožnili se s nimi, s důrazem na aspekty podstatné pro mladé lidi a na účinné využívání různých mediálních nástrojů a informačních a komunikačních technologií.

29.

Na místní, regionální a vnitrostátní úrovni vyhledávat a rozšiřovat možnosti dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik ze všech oblastí, jež se dotýkají mladých lidí.

30.

Podporovat účast mladých lidí ve volbách a v rámci formálních struktur zastupitelské demokracie, jako jsou například politické strany, a zvýšit tak zájem politických stran na předkládání politických návrhů, které reagují na potřeby mladých lidí.

31.

Podporovat informační kampaně a akce zaměřené na mladé lidi při příležitosti místních, regionálních, celostátních a evropských voleb prostřednictvím interaktivních online nástrojů a online vysílání, jakož i zvláštních informačních programů zaměřených na prvovoliče a mladé lidi s omezenými příležitostmi.

32.

Vytvářet na všech úrovních správy takovou kulturu rozhodování, jež bude podporovat postupy účasti zdola nahoru vedené mládeží a reagovat na neformální iniciativy v oblasti mládeže.

33.

Prosazovat a zajistit, aby programy EU podporující mladé lidi, jako je Erasmus+, podněcovaly k:

šíření informací ve formě vstřícné k mladým lidem, pokud jde o aktuální politické události, jež mají vliv na život mladých lidí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni,

pořádání informačních kampaní zaměřených na mládež v průběhu voleb na vnitrostátní i evropské úrovni,

vytváření a vývoji platforem pro prosazování zájmů mládeže a organizací mládeže, které by reprezentovaly a lobbovaly za zájmy mladých lidí,

zapojení poskytovatelů operativních informací, jakými jsou vnitrostátní informační struktury zaměřené na mládež a evropské platformy jako například ERYICA, EYCA, Eurodesk a Evropský portál pro mládež,

nadnárodním iniciativám v oblasti mládeže a ke strukturovanému dialogu.

Práce s mládeží a organizace mládeže

34.

Podporovat a dále rozvíjet iniciativy přizpůsobené konkrétním potřebám v oblasti práce s mládeží, jež se budou zaměřovat na výchovu k občanství, lidským právům, interkulturní a mezináboženskou výchovu prostřednictvím metod neformálního a vzájemného učení a jejichž cílem bude podporovat začleňování mladých lidí do společnosti a bojovat proti extremistickým tendencím, násilné radikalizaci a nenávistným projevům; využívat osvědčených postupů vycházejících ze stávajících sítí pro spolupráci v oblasti politiky zaměřené na mládež, jako je Evropské centrum znalostí pro politiku mládeže (EKCYP) a středisko pro účast mládeže SALTO.

35.

Posilovat kapacitu poskytovatelů informací zaměřených na mládež s cílem umožnit šíření informací týkajících se příležitostí k účasti na politickém životě zejména pro mladé lidi, kteří nejsou členy organizovaných hnutí mládeže či mládežnických organizací,

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY:

36.

Zpřístupnila informace o osvědčených postupech a úspěšných projektech realizovaných v členských státech v kontextu programu Erasmus+ a zaměřených na iniciativy usilující o účast mladých lidí na politickém životě; zohlednila další výzkumné studie a iniciativy v této oblasti a šířila jejich výsledky,

37.

Vypracovala souhrnnou zprávu o výsledcích výzkumu, které jsou k dispozici, mimo jiné i včetně studií skupiny evropských výzkumných pracovníků v oblasti mládeže (Pool of European Youth Researchers), a které se týkají účasti prostřednictvím internetu (e-participation) a souboru různých digitálních médií a online nástrojů, a aby vypracovala analýzu toho, jak jsou uvedené nástroje využívány mladými lidmi, a poskytla tak přehled existujících a účinných metod,

38.

Vymezila konkrétní příspěvek práce s mládeží a neformálního a informálního učení k podpoře aktivního občanství a účasti mladých lidí v rozmanitých a tolerantních společnostech, jakož i k předcházení marginalizaci a radikalizaci, jež potenciálně vedou k násilnému chování,

39.

Prostřednictvím snadno dostupných komunikačních nástrojů zveřejňovala informace přizpůsobené mládeži, jež budou objasňovat a vysvětlovat vývoj událostí v oblasti různých politik EU a různá rozhodnutí EU mající dopad zejména na mladé lidi, a zvyšovala tak jejich transparentnost a srozumitelnost.


(1)  Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 5.

(3)  12651/15.

(4)  Smlouva o Evropské unii, článek 2.

„Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

(5)  Účast mládeže na demokratickém životě – závěrečná zpráva (Youth participation in democratic life – Final Report), London School of Economics, EACEA 2010/03, únor 2013.

(6)  Politická účast a občanství EU: vnímání a chování mladých lidí (Political participation and EU Citizenship: Perceptions and behaviours of young people), EACEA, Evropská komise, 2013.

(7)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 1.

(8)  Dokumenty 14429/14, 8095/15 a 12651/15.


PŘÍLOHA I

POLITICKÉ SOUVISLOSTI

1.

Smlouva o fungování Evropské unie, v jejímž článku 165 se stanoví, že činnost Unie je zaměřena na „podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy“.

2.

Úmluva o právech dítěte Organizace spojených národů, v níž je uvedeno právo dětí a mladých lidí svobodně vyjadřovat své vlastní názory ve všech záležitostech, které se jich dotýkají.

3.

Sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 o Evropském programu pro bezpečnost, v němž se uvádí, že účast mládeže hraje klíčovou úlohu při předcházení násilné radikalizaci tím, že podporuje společné evropské hodnoty, zlepšuje sociální začlenění, posiluje vzájemné porozumění a toleranci.

4.

Pařížské prohlášení ministrů školství členských států Evropské unie ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání.

5.

Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. května 2014 o přehledu týkajícím se procesu strukturovaného dialogu včetně sociálního začleňování mladých lidí, v němž se uvádí, že obecnou prioritou osmnáctiměsíčního pracovního cyklu na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2015 bude posílení postavení mládeže a v rámci tohoto tématu se bude řešit přístup k právům a význam účasti mladých lidí na politickém životě.

6.

Prohlášení druhé evropské konference o práci s mládeží (Brusel 27.–30. dubna 2015), v němž bylo uvedeno, že účast je jednou z hlavních zásad práce s mládeží, neboť konference je přesvědčena, že rozvoj práce s mládeží může pokročit pouze tehdy, pokud se mladí lidé od samého počátku aktivně zapojí na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, regionální i místní.


PŘÍLOHA II

PRIORITA EVROPSKÉHO STRUKTUROVANÉHO DIALOGU V OBLASTI MLÁDEŽE V OBDOBÍ OD 1. LEDNA 2016 DO 30. ČERVNA 2017

V oblasti mládeže je dobře zavedená spolupráce mezi předsednictvími v kontextu strukturovaného dialogu mezi veřejnými orgány a mladými lidmi. Obecnou tematickou prioritou evropské spolupráce pro strukturovaný dialog v oblasti mládeže v období od 1. ledna 2016 do 30. června 2017 bude „umožnit všem mladým lidem zapojit se do rozmanité a propojené Evropy podporující začlenění – připraveni pro život, připraveni pro společnost“. Toto téma odráží obsah zprávy o mládeži v EU a zohledňuje zpětnou vazbu z fáze předběžné konzultace, kterou vedla nadcházející trojice předsednictví. Bude pojítkem, které zajistí kontinuitu a systematičnost práce daných tří předsednictví, v souladu s pracovním plánem EU v oblasti mládeže na období let 2016–2018.


PŘÍLOHA III

ZÁSADY EVROPSKÉHO STRUKTUROVANÉHO DIALOGU V OBLASTI MLÁDEŽE V OBDOBÍ OD 1. LEDNA 2016 DO 30. ČERVNA 2017

1.

Zjednodušená osmnáctiměsíční struktura v rámci spolupráce trojice předsednictví na strukturovaném dialogu by měla být zachována a dále rozvíjena v zájmu zajištění kontinuity dané obecné tematické priority a umožnění lepšího rozvržení činnosti pro pracovní skupiny na vnitrostátní úrovni v rámci konzultací s mladými lidmi.

2.

Za účelem zvýšení reprezentativnosti a rozmanitosti zastoupení mladých lidí zapojených do tohoto procesu by mělo být vynaloženo další úsilí na zajištění informovanosti různých cílových skupin, kterých se tato obecná priorita dotýká, včetně využití online konzultací v kombinaci s osobními setkáními, postupů, jež kombinují různé způsoby vyjadřování s akcemi zaměřenými na konzultace na místní úrovni a zapojují místní nevládní organizace, organizace (poskytující informace) pro mládež, místní orgány a vnitrostátní pracovní skupiny.

3.

Za účelem obohacení kvality výsledků strukturovaného dialogu by se konzultací a případně i konferencí EU zaměřených na mládež měli účastnit pracovníci s mládeží, odborníci na oblast mládeže, akademičtí pracovníci, odborní poskytovatelé služeb pro mládež a příslušné organizace mládeže, jichž se tato obecná priorita dotýká.

4.

V zájmu usnadnění realizace činností navazujících na výsledky strukturovaného dialogu by měla trojice předsednictví prostřednictvím vysvětlující poznámky nebo jiných komunikačních prostředků informovat mladé lidi, kteří se procesů konzultací a konferencí EU zaměřených na mládež zúčastnili, o tom, do jaké míry byly konečné výsledky strukturovaného dialogu zohledněny Radou a Komisí ve třetí fázi cyklu.

5.

Za účelem zajištění účinného dopadu strukturovaného dialogu by měla trojice předsednictví v příslušných případech zapojit i další subjekty EU, jako jsou Evropský parlament, Rada a Komise.

6.

Obecná priorita pro následující pracovní cyklus trojice předsednictví (1. července 2017 – 31. prosince 2018) by měla být stanovena před jeho začátkem a před přijetím by měla být ve vhodný okamžik předložena ke konzultaci mladým lidem a pracovním skupinám na vnitrostátní úrovni.